hero-image

Jak Ferda Mravenec začal hrát ragby. Aneb sportovní kariéra Ondřeje Sekory

Doba čtení: 3 minuty

Na rozdíl od golfu, který do své české sportovní terminologie přebírá značné množství původních anglických pojmů a slov, domlouvají se čeští ragbisté mnohem originálnějším slovníkem. Roj, mlýn, pilíř, vazač, rváček… Co slovo, to dotek poezie. Kde se ale české ragbyové názvosloví vzalo? A jak zamíchal ragbyovými pravidly Ferda Mravenec?

Ragby, nebo fotbal?

Počátkem 19. století se proti sobě na Britských ostrovech vymezily dvě podoby jedné kolektivní míčové hry. V první z nich tvořilo podstatu hry kopání do míče – takový byl fotbal v Etonu, Shrewsburry, Westminsteru a Charterhouse, přičemž tato varianta zápolení se obvykle nazývala „dribbling game“.

Při druhé z nich – jako v případě škol v Rugby, Marlborough a Cheltenhamu – šlo v zásadě o to míč získat, udržet ho a přihrát spoluhráči. A když podle legendy jistý student v Rugby – William Webb Ellis – vzal v roce 1823 míč do ruky a běžel s ním přes celé hřiště, zrodilo se ragby.

Sto let staré francouzské vydání ragbyových pravidelSto let staré francouzské vydání ragbyových pravidel. Zdroj: P.CH. - se svolením


Anglická hra přichází do Československa z Francie

K nám však dorazila hra se šišatým míčem až o sto let později, a to zásluhou mladého sportovního redaktora brněnských Lidových novin, který byl v roce 1923 vyslán jako reportér do Francie.

Tento muž se jmenoval Ondřej Sekora a z Francie si přivezl nejen spoustu zážitků, ale také lásku ke dvěma sportům, které se mezi tamními fanoušky těší veliké oblibě dodnes: cyklistice a ragby!

Pro Lidové noviny, týdeník Sport a hry a později také pro časopis Sport, který sám založil, psal Sekora reportáže a kreslil ilustrace a karikatury. V roce 1927 se jako novinář dokonce zúčastnil již tehdy legendárního závodu Tour de France a díky slušné znalosti francouzštiny se mu ve dvacátých a třicátých letech dařilo příležitostně publikovat své texty i ve francouzských novinách a časopisech.

Ondřej SekoraOndřej Sekora. Zdroj: fotobanka ČTK via Český rozhlas - se svolením


První ragbyová pravidla

Čeští čtenáři časopisu Sport se pak díky Sekorovi mohli od ledna do dubna 1926 průběžně seznamovat s pro ně zatím exotickou hrou, o které ovšem mnoho nevěděli dokonce ani tehdejší sportovní odborníci.
 

Právě zde se tak české prostředí mohlo seznámit s půvabnými názvy s nádechem přírody a poezie. Sekora se rozhodl, že hráči budou tvořit „mlýny“, které budou na svých tělech držet „pilíři“ s „mlynářem“, a za nimi se do boje pustí „rváčci“ nebo „vazač“.

Hráče obecně zase rozdělil na „rojníky“ a „útočníky“, byť v angličtině se pozicím označeným jako útočníci říká „backs“. Navzdory takovýmto drobným nepřesnostem se ovšem Sekorovo názvosloví ujalo do té míry, že se v českém ragbyovém světě používá zcela přirozeně dodnes.

Přebal knihy Ondřeje SekoryOndřej Sekora - Rugby. Jak se hraje a jeho pravidla. Zdroj: Ondřej Sekora / Creative Commons, CC 2.0

Českých ragbyový duch pochází z Moravy

Nezůstalo ale jen u překladu pravidel. Sekora sice nikdy nepůsobil jako hráč, ale do dějin tuzemského ragby se zapsal třeba jako trenér a rozhodčí. Ve vůbec prvním ragbyovém utkání na našem území si připsal hned trojnásobnou roli: nejen že byl rozhodčím zápasu, ale angažoval se rovněž jako trenér obou soupeřících mužstev.

Slavné utkání mezi SK Moravská Slavia a AFK Žižka Brno se odehrálo 9. května 1926 v areálu bývalé císařské kadetky v Brně-Pisárkách. Dnes už není příliš podstatné, že zápas skončil výsledkem 31:17 pro Slavii, ani že zápas „začal se velkým přívalem deště, který omezil návštěvu diváků jen asi na patnáct set,“ jak se psalo den po zápase v Lidových novinách.

Za zmínku ovšem stojí, že první hráči se rekrutovali především z řad fotbalistů a zápasníků, které se Sekorovi podařilo nadchnout pro zbrusu nový sport. A podobně jako počátkem 19. století v Anglii, i u nás se první ragbyoví nadšenci našli zejména mezi studenty.

Pamětní deska O. Sekory v BrněZdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna - se svolením

 

“Zápas začal se velkým přívalem deště, který omezil návštěvu diváků na hřišti Mor. Slavie jen asi na patnáct set.” Lidové noviny, 10. května 1926

Něžné ragby

Když se v roce 2017 konala v Ostravském muzeu výstava s příhodným názvem Hra síly, odvahy a bojovnosti, mohli si její návštěvníci ověřit jeden zdánlivý paradox. Ragby totiž není sportem barbarským, naopak je zosobněním naděje, důvěry a respektu.

Důkazem a potvrzením ragbyového paradoxu budiž skutečnost, že nejcennějším exponátem výstavy byl předmět navýsost křehký: unikátní výšivka z 2. poloviny 19. století zobrazující první zápas v ragby!

Nemělo by nás proto ani překvapit, že české ragby vděčí za mnohé tvůrci Ferdy Mravence. A že je dokonce o celý rok starší než legendární postavička…

Ilustrace Ondřeje Sekory - ragbyová skládkaIlustrace Ondřeje Sekory - ragbyová skládka. Zdroj: Ondřej Sekora / Creative Commons, CC SA 2.0


Zdroje:
www.ragby.info, www.ceskeragby.sportovnilisty.cz, theses.cz, www.irozhlas.cz,www.databazeknih.cz,www.idnes.cz, www.reflex.cz

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.

Dostávejte nové články do mailu.

Při vyplnění e-mailové adresy souhlasím se zpracováním osobních údajů.