Jak nabídnout tělu péči a zajistit si jeho vděčnost? Zkuste rozproudit lymfu!

Slovo lymfodrenáž má pro většinu neznalých tajemný, a dokonce i trochu děsivý přídech. Drenáž! Fuj. A lymfa, co to vlastně je? Máte sklony k tloušťce, geny, které jste si nevybrali, a pokud ještě k tomu tak rádi jíte, pak je problém na světě. Prostorové výraznosti se prostě nevyhnete. Zkuste kúru v lymfodrenážním salonu.

Patřím k nešťastlivcům, jejichž tělesná schránka si dělá, co chce. Snad od narození! Pokouším se opomenout genetické prokletí a dispozici k tloušťce. Snažím se nevymlouvat na různé životní fáze, kdy mé tělo doslova vytvářelo nové lidské bytosti a rčení „po dětech“ mělo být dočasné. Nebylo! Váha zůstala a následný čas nepřinesl jen další roky, ale i další zbytečná kila. A pak jsem se rozhodla pro lymfodrenáž.

Foto: Karolina Grabowska / Pexels

Mám ráda, když vím, jak věci fungují, a tak jsem se začala pídit i po informacích o „lymfě“.

V těle máme mnoho sítí, které si navzájem dávají signály a podněty, aby to nějak drželo pohromadě a aby to „šlapalo“. Kromě krevního oběhu a nervů, o nichž má každý smrtelník nějaké povědomí, máme však i jiné důležité kanály. Myslím tím lymfatický (mízní) oběh, jehož základní funkcí je zbavovat tělo nečistot, jež se do něho dostávají z vnějšího prostředí vzduchem a potravinami. Pokud míza přirozeně neproudí, nastává problém, který může mít mnoho podob: otoky, těžké dýchání, únava, úbytek vitality a v důsledku toho nárůst hmotnosti, celulitida.

Foto: Elina Fairytale / Pexels

Antická amfora té největší velikosti

V daný čas se na jednom místě sešlo několik dam, jež se potýkají se shora popsanými příznaky. Přišly sem, protože se svým problémem míní něco dělat. Jako já. Nebyly nikterak nejmladší a všechny spíš tělnaté. Jako já. „Dalo by se říct, že jídelníček mám přiměřený, s pohybem to sice nepřeháním, ale donedávna jsem byla jaksi ,optimálníʻ. Nevím, v čem to tkví, ale od jisté doby se po každém nádechu nebo po obyčejném loku čisté vody cítím stále ,plnějšíʻ, uvnitř i zvenku. Jak bych to jen řekla? Vypadám jak antická amfora té největší velikosti!“ Tak snad za všechny účastnice experimentu popsala problém jedna bodrá padesátnice. 

Lymfa, základní míza stromu jménem tělo

„Na jednoduchou otázku, jak to funguje, není jednoduchá odpověď,“ řekla Mancy, ale přesto mi „věc“ přiblížila: „Abys pochopila, co se v souvislosti s lymfou v těle děje, musíš si představit, že všechny tělesné tkáně jsou permanentně v tekutině. Tak jako stromy pumpují vodu od kořenů do větví a listů, tak se v lidském těle z dodané vody přes stěny kapilár většina tekutiny dostává tam, kam má, avšak zbytek – spolu s nepřijatelnými buňkami, částicemi, jako jsou například bakterie – je transportován prostřednictvím lymfatického systému pryč.“ 

Foto: Koolshooters / Pexels

Kde se lymfa bere a co se s ní děje dál?

„Denně se v břiše, kde má mízní struktura centrum, soustředí kolem 2,5 litru průhledné až zakalené tekutiny, a ta postupně proudí organismem. Teče lymfatickými cévami a někdy se zastaví v místě jakéhosi rozšíření – v uzlinách, kterých máme v těle kolem 400. Ty nejznámější jsou na krku, pod klíční kostí, v podpaždí nebo tříslech. Fungují jako filtr, zabraňují infekcím a likvidují bakterie, dřív než mohou vniknout do krve. Spolu umožňují navrátit do oběhu část tekutiny a regulovat tak množství vody, aby nedocházelo k otokům.“

Zní to přirozeně, ale můžou nastat problémy. Jaké a jak na ně? 

„Uzliny dokážou samy vyčistit až 85 % škodlivin v našem těle. Ale v důsledku překonání infekcí, operací, špatných stravovacích návyků nebo i jako následek špatné medikace může nastat porucha systému. Onemocnění je mnoho druhů a jsou různě obtížná. K těm nejzásadnějším a nejbolestivějším patří bércové vředy, nebo dokonce rakovinové nádory. Musíme mít na paměti, že řečiště lymfy aktivuje druhotně tok krve, tudíž je nutné ho občas ,pošťouchnoutʻ. A to drenáží (z angl. drainage – odtok), což znamená vytlačováním a pumpováním aktivovat mízní kanálky tak, aby posouvaly tekutinu z těla ven.“

Foto: Antoni Shkraba / Pexels

Co tedy dělat, když vím, že mým problémem je ucpaná či stagnující lymfa?

„Důvodů selhání mízního systému je mnoho a co člověk, to jiné řešení. Přesto ke každému léčení léky nebo dietou je dobré připojit aktivování lymfy lymfodrenážními technikami. Ty se praktikují manuálně nebo pomocí speciálních strojů. Samozřejmostí by vždycky mělo být ruční otevření hlavních uzlin, a to i před strojovou lymfodrenáží.“ 

Co na to bodrá padesátnice?

„Moje zkušenost vychází z toho, že jsem lymfodrenáž absolvovala ve ,studiu krásyʻ. Po příchodu nastupuje měření a vážení, což jsem odmítla. Čekání na zasvěcující úvod bylo marné, stejně jako očekávání manuální stimulace hlavních mízních uzlin. Ve velmi nevalně páchnoucí místnosti, propojené závěsem na kolejnici, byla dvě lůžka. Na nich spočívaly lymfodrenážní kalhoty, což znamená, že masáž se praktikuje pouze na spodní končetiny.“

Foto: Antoni Shkraba / Pexels

Když dva dělají totéž, není to totéž

„Znala jsem lymfodrenáž z Mancynina vyprávění, tudíž jsem nebyla zcela nepřipravená. Následující popis bude faktografický, byť mě daná situace značně rozrušila: Do kalhot, ve kterých se denně vystřídá desítka zákaznic, lezete v legínách, nebo v jiných vlastních punčocháčích. Potud by to bylo OK. Co ale, když objemem jsou to kalhoty M a vy máte velikost L nebo XL, nedej bože XXL. Problém je na světě: za 40 minut pobytu v salonu se mi jednotlivé nohavice otevřely snad sedmkrát! Nejen že jsem pochopila, že TAKTO TO NEFUNGUJE, ale být v dané situaci s nevyškoleným terapeutem, to může i otrlejšímu jedinci způsobit obrovské trápení a pořádnou díru v sebevědomí.“

Foto: Elina Fairytale / Pexels

Zázrak se nekoná. Zhubnout lymfodrenáží nelze!

Říká se, že víra v daný postup mnoho lidí uzdravila... a systematické dodržování řádu je základem úspěchu... jenže! Právě v onom „jenže“, v tom věčně nepokojném slůvku, v nedostatku trpělivosti a důvěry je skryta odpověď, proč na mě žádný zázrak nezabírá. Přesto však věřím, že dopřát vlastnímu tělu péči je dobré, zaslouží si to! A Mancy uzavírá: „Upravit váhu lymfodrenáží nejde, je ale možné tento komplex zásad přidat k dalšímu snažení (redukce jídelníčku, znásobení pohybu atd.) a výsledek se možná dostaví.“ 

Přemýšlím o svých babičkách, které jedly, co dům, pole, kurník dal, celé dny dřely a vychovaly mnoho dětí. Netušily nic o rychlém nebo pomalém metabolismu, nemoci léčily česnekem a bylinkami. Při bolení natíraly klouby a nateklá místa francovkou. Pak poklepávaly takto ošetřené nohy, paže či záda hranou ruky. Možná to byla nějaká podoba lymfodrenáže, co já vím... 

Zdroj: návštěva lymfodrenáže, vlastní zkušenosti, vlastní dotazování