hero-image

Každý správný Čech má svého Nováka

Doba čtení: 2:30 minut

Nebo Svobodu, Dvořáka, Novotného či Procházku. Ale kolik znáte Kokotů, Šourků, Hajzlů, Konečníků a Mrtvých? Příjmení vznikala od 14. století, a to z přízvisek podle jmen, míst nebo charakterových a vzhledových vlastností.

Na vtipná příjmení se zaměřil server Czechtheworld.com. No, zkrátka příjmení si nevyberete, ale někteří rodiče svůj smysl pro humor nezapřou. Jim určitě poděkuje Tomáš Fuk, Prokop Dveře, Tomáš Malý i Petr Klíč.

A jak je to v cizině?

Jak zní příjmení v dané zemi, je jedna věc, jak zní pro nás, je věc druhá. Czechworld pokračuje v krasojízdě. V Maďarsku se asi nežije dobře muži, co je Uštván Léty. Možná jeho Kámoš Kuleváloš nebo Prújem Serekrém mu život zpříjemní. Ve Švédsku Pes Pochcalström, ve Finsku zase Hulmiho Ukolen. Italské espresso si jistě dá i Giovanni Seredovanni a v Saúdské Arábii jistě na děti přispívá Ali Menty.

To jsou ale rarity. Jakub Marian, český lingvista, se proslavil mimo jiné graficky barevně zpracovanými netradičními mapami. V kontextu příjmení vytvořil mapu nejběžnějších příjmení v Evropě. Seznamte se například s maďarským Nagy, francouzským Martinem, britským Smithem, německým Müllerem či italským Rossim.

Mapa nejběžnějších evropských příjmení Jakuba MarianaMapa nejběžnějších evropských příjmení Jakuba Mariana. Zdroj: Oficiální web lingvisty Jakuba Mariana - se svolením

Na severu se potkáte s Medvědovým synem

Severská příjmení jsou inspirována mytologií, přírodou, místem původu, nebo s odkazem na křestní jméno otce, případně matky s příponou son/sen/søn pro syna, nebo dottir/dotter pro dceru. Nyní severské státy již své příjmení dědí z generace na generaci, a dokonce rodiče mohou zvolit i dvě příjmení pro potomky v libovolném pořadí. A tak je klidně možné, že se v těchto zemích setkáte s Medvědovým synem – Bjørnson nebo Horskou větvičkou – Bergqvist, se šedým jezerem – Harmaajärvi nebo s panem hluchým – Korhonen.  Na Islandu se ale tradice z křestního jména otce nebo matky s příponou dodnes zachovala.

Jak může být česká manželka „sestrou“ svého španělského manžela?

Španělé mají dvě příjmení, historicky první po otci, druhé po matce, i když dnes lze pořadí změnit. Například pan García Moreno a jeho manželka Sánchez Rodríguez budou mít děti. Ty ponesou příjmení García Sánchez. To je jasné, ale co když se nějaká Češka zakouká do temperamentního snědého Hispánce?

Tak třeba Jana Nováková si bere muže s příjmením Pérez Martínez. Má několik možností, a to včetně našeho slavného přechylování. Může z ní být Jana Pérez/ová Martínez/ová, ale také jen Jana Pérez Nováková, Jana Novák/ová Pérez/ová, nebo jenom Jana Pérez/ová. V tom prvním případě bude mít s manželem obě stejná příjmení, tedy Španělé na ni budou nahlížet jako na manželovu sestru. V tom druhém případě jako na jeho sestřenici.


Zdroj: Robert Svebeck / Unsplash


Jak i muž může být Nováková

Zůstaňme ještě chvíli ve slunném Španělsku. Správně by potomci naší česko-španělské rodiny měli nést příjmení Pérez Novák/ová. Sourozenci mají stejné příjmení, takže dcera zdědí příjmení po rodičích Pérez Nováková, ale stejně tak i její bratr, včetně naší slavné koncovky -ová. Při troše štěstí na matrice vysvětlíte rozdíl, nebo rovnou manželka Peréze změní i své druhé příjmení na Novák.

Vláda od ledna letošního roku totiž schválila, že si ženy mohou bez jakýchkoliv dalších podmínek vybrat, zda budou používat příjmení přechýlené nebo nepřechýlené, a tak Emma Smetana a Tereza Ramba už nebudou výjimkou. Paní Nová se už jistě těší, jak si ustřihne svoji koncovku -ová. 

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.

Dostávejte nové články do mailu.

Při vyplnění e-mailové adresy souhlasím se zpracováním osobních údajů.