Last minute: Prohlídka elektráren Čeňkova Pila a Vydra. Za pár dní končí sezóna

Jedna tu stojí už 110 let, tu druhou v krutých podmínkách dostavovali francouzští zajatci i nuceně nasazení Češi. Obě dodnes fungují a dodávají elektřinu. Navštivte jednu z nejmagičtějších částí Šumavy i dvě technické památky najednou!

Nedaleko Srní se stékají dvě malebné šumavské řeky, Vydra a Křemelná, a dávají vzniknout Otavě. Ta pokračuje přes Sušici a Strakonice k Písku, aby se pak pod zvíkovským hradem vlila do Vltavy.

Na soutoku Vydry a Křemelné stojí hned dvě vodní elektrárny: Čeňkova Pila a Vydra.

Využijeme příležitosti, kterou nabízejí komentované prohlídky pořádané společností ČEZ, a navštívíme obě.

Komentované prohlídky

Interaktivní model vodní elektrárny Vydra. Foto: Marek Drda - se svolením

Počítejte s tím, že Čeňkova Pila je dost navštěvovaný turistický cíl, takže bývá problém zaparkovat. V případě nutnosti můžete auto nechat i v Srní, odkud jsou to sem pěšky necelé tři kilometry.

My jsme měli štěstí a našli poslední volné místo téměř naproti elektrárně Vydra, kde exkurze začínají. Pět minut před jedenáctou se otevírají dveře a sympatický pan Břetislav, který strávil v energetice celý svůj život, nás zve dovnitř.

Expozice Šumavská energie

Ing. Josef Rosenauer, projektant Vchynicko-tetovského kanálu. Foto: Marek Drda - se svolením

Návštěva elektrárny Vydra začíná komentovanou expozicí. Dozvíte se tu mnohé nejen o historii i současnosti využívání vody na Šumavě k výrobě elektrické energie , ale také o vorařství a zpracování dřeva.

Připraveni jsou tu i na děti. Na naši prohlídku dorazily rodiny s malými dětmi hned tři. Autor tohoto článku se na základě minulých neblahých zkušeností s nudícími se malými človíčky na podobných místech sice nejprve upřímně zděsil, ale po půlhodině zjistil, že jeho obavy byly zbytečné.

Děti se zabavily vyplňováním kvízu, hrou s interaktivními modely i prohlídkou výjevů ze života vorařů.

Maketa vyústění skluzu kanálu, kterým se plavilo dřevo. Foto: Marek Drda - se svolením

Vodní elektrárna Vydra

Velkou část výkladu v této fázi věnoval průvodce pochopitelně samotné elektrárně. Ta byla postavena v letech 1937–39. Přestože stojí na levém břehu Vydry, napájí ji voda z historického Vchynicko-tetovského kanálu, kterému je věnována část zdejší expozice.

Elektrárna při pohledu z mostu nad Vydrou. Foto: Marek Drda - se svolením

Voda z kanálu podzemním přivaděčem od Mechova v délce 3,2 km napájí tzv. akumulační nádrž o objemu 67 000 m³ u bývalé osady Sedlo. Nádrž tu v krutých podmínkách šumavské zimy stavěli za války zajatci z Francie, doplnění nuceně nasazenými obyvateli protektorátu. Dokončena byla roku 1942.

Z nádrže je voda svedena 904 m dlouhým ocelovým tlakovým potrubím do elektrárny, ležící o 227 m níže.  Zde roztáčí Francisovy horizontální turbíny o výkonu 3,2 MW. Celkový výkon elektrárny tak činí 6,4 MW.

Pohled do strojovny elektrárny Vydra. Foto: Marek Drda - se svolením

V letech 2005–2006 byly obě turbíny modernizovány a od ledna 2007 se z původně průtočné elektrárny stala tzv. elektrárna špičková. To znamená, že elektrárna se primárně využívá během energetických špiček a mimo ně elektřinu do sítě dodává jen za příznivého stavu, kdy je v akumulační nádrži dostatek vody.

Celý koncept navrhl ing. Karel Kosek, mimo jiné autor první přečerpávací elektrárny v tehdejším Československu. Elektrárna Černé jezero je podobně jako Vydra dodnes funkční.

Vodní elektrárna Čeňkova Pila

Historická budova malé vodní elektrárny Čeňkova Pila. Foto: Marek Drda - se svolením

Po prohlídce malé vodní elektrárny Vydra se s průvodcem přesouváme z levého na pravý břeh řeky. Pěšky je to přibližně desetiminutová procházka.

Čeňkova Pila má dlouhou historii. Vodu z Vydry již od 1723 využíval mlýn. Ten koupil obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček, postavil tu pilu a nařezané dřevo posílal na vorech do Prahy.

Obchodu se dařilo a podnikatel, vlastenec a mecenáš Čeněk rozšiřoval své aktivity. Na Praze 2 si například dodnes můžete zajít do restaurace U Bubeníčků.

Na Čeňkovu Pilu přijížděly osobnosti, které spojovalo vlastenecké cítění. Tak se tu v srpnu 1867 objevil i Bedřich Smetana. Smrk, který tu tenkrát zasadil, stále stojí.

Smrk, který u původní pily zasadil Bedřich Smetana. Foto: Marek Drda - se svolením

Po smrti původního majitele roku 1888 odkoupilo pilu i s vodním právem město Kašperské Hory. To se rozhodlo využít sílu vody na výrobu elektřiny.

Samotná elektrárna dnes stojí o 130 m dál než původní pila, k níž vodu z Vydry přiváděl od jezu kamenný náhon o délce 105 m. Ten tedy bylo nutné prodloužit.

Tehdejší stavitelé to vyřešili vybudováním náhonu dřevěného, tzv. vantroků. Vantroky jsou čas od času obnovovány, ale v zásadě slouží dodnes.

Dřevěný náhon, přivádějící vodu k elektrárně – tzv. vantroky. Foto: Marek Drda - se svolením

Romantický pohled do historie energetiky

Elektrárnička Čeňkova Pila stojí přímo nad soutokem Vydry a Křemelné. Právě odsud vyrážejí vodáci na svou plavbu po Otavě. Je to krásné místo, jehož malebnosti přítomnost národní technické památky č. 4985 nijak neubírá, spíše naopak.

Pohled na soutok Vydry a Křemelné od elektrárny. Foto: Mareek Drda - se svolením

Při vstupu do budovy elektrárenské babičky, která tu stojí již 110 let, na vás dýchne historie. Elektrárna funguje od roku 1912, kdy se na Štědrý den rozsvítily v Kašperských Horách první žárovky.

Zpočátku se odběr elektřiny neměřil, platilo se pouze za připojení žárovky 4–25 korun ročně. Elektroměry byly osazeny až později.

Setrvačník a generátor, Francisova turbína je napojena vlevo a oddělena zdí. Foto: Marek Drda - se svolením

A hádanka na závěr

Dokázali byste říct, čím se doba po dokončení elektrárny Čeňkova Pila liší od té dnešní? Snad vám obrázek trochu napoví.

Letáček. Foto: Marek Drda - se svolením