hero-image

Někteří Sámové dodnes žijí kočovným způsobem života. Na co byste se jich nikdy neměli ptát?

Doba čtení: 3 minuty

Být v souladu s přírodou, ráno se probouzet zpěvem ptáků a večer usínat za zvuků linoucích se z divočiny… Pobývat v drsné, ale nádherné krajině, to je snem mnoha lidí. Pro Sámy žijící tradičním způsobem života je to denní chleba. Není ale vše tak růžové, jak se zdá být. Sámové musí odolávat jak vrtochům arktického počasí, tak i krutosti lidského společenství.

Tradiční chovatelé sobů

Když se řekne Sámové, nejspíš se vám vybaví sobi. Sámové jsou původními obyvateli severní Evropy. Dnes žijí na území Norska, Švédska, Finska a Ruska (poloostrov Kola), ale chov sobů je chráněn a vyhrazen výhradně jim pouze v Norsku a Švédsku.

Nutno také podotknout, že soby chová jen malá část Sámů. Podle Indry Overland a Mikkela-Berg Nordlie se chovu sobů věnuje méně než 10 % Sámů. Jistě i proto, že je velmi obtížné se tím uživit.

Nordičtí sámští lidé se stany lavvu, kolem roku 1900Nordičtí sámští lidé se stany lavvu, kolem roku 1900. Foto: Granbergs Nya Aktiebolag / Creative Commons (volné dílo)

Kočovný život Sámů

Nepředstavujte si však ohrady plné těchto nádherných zvířat. Sámové respektují sobí přirozenost a především jejich migraci. Když pracujete se soby, musíte je následovat. Na jaře se sobi začnou přesouvat z vnitrozemí na pobřeží a pastevec sobů musí jít s nimi. Není to tehdy, kdy se sám rozhodne, nastane to v ten správný čas. Je velmi důležité naslouchat přírodě,“ vysvětluje sámská zpěvačka Mari Boine.

V létě se společně se sobím stádem Sámové vydávají do hor, kde žijí v tradičním sámském stanu. Ten vypadá podobně jako indiánské teepee, jen je nižší a robustnější. Zimu Sámové i se svými stády tráví v nížinách. V ohradách blízko sámských obydlí mrazy přečkávají mladí sobi, kteří ještě nemohou být označení, a také ti nejoblíbenější. Ostatní se pohybují volně po okolí.

Sámská rodina v Norsku kolem roku 1900. Vepředu goahti, vzadu lavvuSámská rodina v Norsku kolem roku 1900. Vepředu goahti, vzadu lavvu. Zdroj: Neznámý / Creative commons (volné dílo)

Podle ucha poznáte majitele

Vlastnění soba se značí na jeho uchu. Podle toho, jakým způsobem má sob uříznutý vrcholek boltce, poznáte jeho majitele. Různé tvary řezu (například vlnky a hrany) se navíc dědí z generace na generaci, a tak značení sobů od různých členů jedné rodiny vypadá velmi podobně.

Tři sámské ženy.Tři sámské ženy.. Foto: j.cosmas - nezalistováno / Creative Commons, volné dílo

V souladu s přírodou

Sámové vždy vynikali v tom, jak žít a přežít v přírodě. Znali plodiny, které mohou konzumovat, uměli vyrábět pracovní nástroje a využít ze sobů maximum, co se dalo – od masa až po šlachy, parohy i kopyta. Z kůže vyráběli boty, oblečení i obydlí. Mnoho z těchto dovedností si Sámové uchovali dodnes.

Sámský muž z NorskaSámský muž z Norska. Foto: Ernmuhl at lb.wikipedia / Creative Commons, CC BY-SA 3.0

Klimatické změny dopadají nejen na chovy sobů

Mohlo by se zdát, že drsná severská příroda chystá Sámům nejtěžší zkoušky. Nakonec to jsou ale lidé, kteří stále ztěžují sámské minoritě život.

Pro chov sobů jsou nezbytné velké pláně pro letní pastvu, v zimě zase lišejníky jako jediný zdroj obživy. Ale bývalá území Sámů skrývají mnohá nerostná bohatství, a tak byli Sámové odsouváni z pastvin. Klimatická změna navíc redukuje množství lišejníků.

Magazín LapponiaJohannes Schefferus / Creative Commons (volné dílo)

Diskriminace Sámů

Sámové jsou stále terčem šikany ze strany jak legislativy, tak lidí. Když jsem měla ve Stockholmu tradiční oděv, někdo si za mými zády dělal legraci: Hledáš soba? To jsi na špatném místě,“ svěřila se sámská žena na Twitteru SVT Sápmi.

Plytký zájem policie o řešení násilí na Sámech problém navíc jen zvětšuje. „V minulosti byly běžné vraždy a diskriminace Sámů,“ řekla serveru Politico právní poradkyně švédského sámského parlamentu India Reed-Bowers.

Na počátku problému ale bývá vždy nevědomost. „Stále potkávám Nory, kteří říkají, že nevědí, kdo Sámové jsou – prostě nás ve škole neučí o mé kultuře,“ říká sámská aktivistka Dávvet Bruuno–Solbakk. Nezbývá tak než zvyšovat povědomí o životní situaci současných Sámů.

Zdroje: 

cs.wikipedia.org/samemuseum, www.reflex.cz, vltava.rozhlas.cz, www.rockatnight.com, cs.wikipedia.org/Jokkmokk, www.ajtte.com, ct24.ceskatelevize.cz, journalisten.no, www.hks.re

HINGAROVÁ, Vendula, Alexandra HUBÁČKOVÁ a Michal KOVÁŘ, ed. Sámové: jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. Uralica. ISBN 978-8086818-99-3.

PŘIBÁŇ, Pavel. Sámové v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku: (analýza politického vývoje a sámské samosprávy). Olomouc, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Tomáš Lebeda.

NEKOLOVÁ, Dorota. Život Sámů v současném Švédsku: Na příkladu vybraných kulturních, sociálních a ekonomických aspektů. Brno, 2021. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martina Pavlicová.

Bridging Divides Ethno-political Leadership Among the Russian Sami. City: Berghahn Books, 2015. ISBN 978-1-78238-919-4. S. 40.

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.

Dostávejte nové články do mailu.

Při vyplnění e-mailové adresy souhlasím se zpracováním osobních údajů.