Bolesti za krkem při téměř každém pohybu, které navíc vystřelují do horní končetiny… Motání hlavy, migréna. Také se vám ježí vlasy hrůzou na hlavě jen při té myšlence? Pokud se navíc přidá ještě výrazné omezení pohybu, které znemožní otáčet krkem, je to pocit přinejmenším velmi úzkostný. Není pak divu, že se takto nepříjemný stav projeví na vaší náladě. Jste podráždění a právem nemáte náladu vůbec na nic. Nevěšte však hlavu, i takové stavy lze změnit!

Zatočte s bolestí krční páteře a užívejte opět života naplno! Pomáhá cvičení, díky kterému zapojíte oslabené svaly do správné funkce. Potřebná bude i jistá změna životních návyků, například úprava pracovního prostředí či místa pro odpočinek. Aplikací správných pohybových stereotypů do běžného života pak zabráníte návratu potíží. Krční páteř je velmi specifická. Je to nejpohyblivější úsek páteře, který nasedá na ten nejpevnější (hrudní páteř). Není proto divu, že je často zdrojem obtíží. Navíc vlivem nevhodné zátěže některé svaly ochabnou, jiné se přetíží a na problém je zaděláno.  
<img title="Zdroj: Keenan Constance / Unsplash" src="/uploads/Krcni_pater_04_0db2f0b318.jpg" alt="" />
<h2 style="font-weight: 400;">Od krku mohou brnět ruce</h2>
Krční páteř je také specifická v tom, že se její porucha projevuje často i mimo oblast šíje. „Pacient pociťuje zatuhnutí, bolesti v oblasti krční páteře různé intenzity, které mohou vystřelovat do hlavy, horních končetin. Potíže se také mohou projevovat omezením hybnosti krční páteře, někdy brněním rukou, točením hlavy a pocity na zvracení,“ říká ortoped MUDr. Radek Myslivec. Bolest krční páteře však může být způsobená různými faktory. Ty závažnější patří do rukou odborných lékařů, proto je vždy dobré vědět, co ukrutné bolesti za krkem způsobuje. 
<img title="Zdroj: Joyce McCown / Unsplash" src="/uploads/Krcni_pater_01_577400c3db.jpg" alt="" /> 
<h2 style="font-weight: 400;">Základem je dobré vyšetření</h2>
Pokud je problém tzv. funkčního původu, lze jej řešit bez chirurgického zásahu cvičením, masáží anebo mobilizacemi kloubů. „Léčba bolestí krční páteře spočívá především v podrobném kineziologickém vyšetření, které odhalí možné příčiny obtíží a zároveň vyloučí možný úraz nebo neurologický původ,“ vysvětluje fyzioterapeutka Bc. Adéla Papoušková.
<h2 style="font-weight: 400;">Svalové uzlíky způsobují specifickou bolest</h2>
Na základě lokalizace místa bolesti lze někdy určit, odkud vychází. Podle Travellové a Simonse mají jednotlivé svaly schopnost vysílat bolesti do specifických určitých míst. Děje se tak, když se ve svalu objeví „zatuhliny“ (uzlíky neboli trigger point). „Trigger point je zjednodušeně stažené svalové vlákno,“ vysvětluje pro FORbeIN fyzioterapeut Mgr. Jan Novák. Uzlíky svalů šíje často způsobují bolesti ve specifických oblastech hlavy, i když jsou od ní i dosti vzdálené. „Například některé TrPs ve svalech krku vyzařují při stlačení bolest do čela,“ doplňuje Jan Novák.
<img title="Zdroj: Ozan Culha / Pexels" src="/uploads/Krcni_pater_05_337258c130.jpg" alt="" />
<h2 style="font-weight: 400;">Jak uzlíky uvolnit?</h2>
Pohodlně se usaďte tak, aby bylo šíjové svalstvo co nejvíce uvolněné. Rukou si prohmatejte šíji, a pokud ucítíte zatuhlinku, která navíc i specificky – „štiplavě“ – bolí, přitlačte. Trpělivě tlačte, dokud bolest neustoupí. Pod prsty také ucítíte, že se uzlík „rozplývá“. 
<h2 style="font-weight: 400;">Poloha při spánku</h2>
Důležitá je také poloha krční páteře při spaní. Ve spánku sice tělo vědomě nekontrolujete, můžete pro něj však vytvořit vhodné podmínky. Základem je vhodný polštář, nejlépe anatomicky tvarovaný tak, aby zcela vyplnil prostor mezi krční páteří a matrací. „Chybou je ovšem vysoký polštář, který předsunuje hlavu a příliš ohýbá páteř do předklonu,“ říká fyzioterapeutka Mgr. Iva Bílková.
<img title="Zdroj: Sinitta Leunen / Unsplash" src="/uploads/Krcni_pater_03_8bedd50dce.jpg" alt="" /> 
<h2 style="font-weight: 400;">Negativní stres se ukládá v šíji</h2>
Vaše stresová zátěž může také zavinit bolestivou šíji a krční páteř. „Dlouhodobě zvýšené emoční vypětí se nejčastěji projevuje ztuhnutím v oblasti horních šíjových svalů a krku, blokádami horních žeber a krční páteře způsobujícími až migrenózní bolesti hlavy, hučením v uších, závratěmi, omezením hybnosti nebo dechovým diskomfortem,“ vysvětluje fyzioterapeutka Mgr. Lenka Vojtovič. Vyzkoušet můžete některou z relaxačních technik. Například tu podle Jacobsona anebo Schultzeho autogenní trénink. Pravidelně (klidně několikrát denně) také protahujte šíjové svaly. Hlavu ukloňte na stranu a s nádechem mírně zatlačte proti dlani. S výdechem se uvolněte a šetrně zvyšte rozsah pohybu. 
Zdroje:
Simons, D. G., Travell, J. G., Simons, L. S., &amp; Travell, J. G. (1999). Travell &amp; Simons' myofascial pain and dysfunction: The trigger point manual. Baltimore: Williams &amp; Wilkins.
HOSKOVCOVÁ, Martina. Léčebná rehabilitace bolestivých stavů hybné soustavy. Praha: Raabe, [2017]. Rehabilitační a fyzikální terapie. ISBN 978-80-7496-304-9.
PODĚBRADSKÁ, Radana. Komplexní kineziologický rozbor: funkční poruchy pohybového systému. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-271-0874-9.
<a href="https://www.fyziosvet.cz/clanky/bolestivy-bod-ve-svalu-trigger-point/">www.fyziosvet.cz</a>, <a href="https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/idealni-polohy-pri-spanku.A181211_111704_zdravi_pet">www.idnes.cz/onadnes</a>,<a href="https://www.fyzioterra.cz/bolesti-krcni-patere/">www.fyzioterra.cz</a>, <a href="https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/krcni-pater-trpi-hlavne-pri-sedave-praci-chce-to-cvicit-20130525.html">pribramsky.denik.cz</a>, <a href="https://sever.rozhlas.cz/boli-vas-krcni-pater-pak-je-nejvyssi-cas-zmenit-zivotni-styl-radi-lekar-8364860">sever.rozhlas.cz</a>,<a href="https://www.ctidoma.cz/zivotni-styl/fyzioterapeutka-bilkova-najdete-si-idealni-polohy-pro-zdravy-spanek-noc-bude-vas">www.ctidoma.cz</a>,<a href="https://www.kinisi.cz/clanky-fyzioterapie/ovlivneni-stresu-z-pohledu-fyzioterapie"> www.kinisi.cz</a>

Bolest krční páteře nemusí být konec světa. Skoncujte s ní jednou provždy

Být v souladu s přírodou, ráno se probouzet zpěvem ptáků a večer usínat za zvuků linoucích se z divočiny… Pobývat v drsné, ale nádherné krajině, to je snem mnoha lidí. Pro Sámy žijící tradičním způsobem života je to denní chleba. Není ale vše tak růžové, jak se zdá být. Sámové musí odolávat jak vrtochům arktického počasí, tak i krutosti lidského společenství.

<h2>Tradiční chovatelé sobů </h2>
Když se řekne Sámové, nejspíš se vám vybaví sobi. Sámové jsou původními obyvateli severní Evropy. Dnes žijí na území Norska, Švédska, Finska a Ruska (poloostrov Kola), ale chov sobů je chráněn a vyhrazen výhradně jim pouze v Norsku a Švédsku. Nutno také podotknout, že soby chová jen malá část Sámů. Podle Indry Overland a Mikkela-Berg Nordlie se chovu sobů věnuje méně než 10 % Sámů. Jistě i proto, že je velmi obtížné se tím uživit.
<img title="Nordičtí sámští lidé se stany lavvu, kolem roku 1900. Foto: Granbergs Nya Aktiebolag / Creative Commons (volné dílo)" src="/uploads/Samove_03_2d2fb18faf.jpg" alt="Nordičtí sámští lidé se stany lavvu, kolem roku 1900" />
<h2>Kočovný život Sámů </h2>
Nepředstavujte si však ohrady plné těchto nádherných zvířat. Sámové respektují sobí přirozenost a především jejich migraci. „Když pracujete se soby, musíte je následovat. Na jaře se sobi začnou přesouvat z vnitrozemí na pobřeží a pastevec sobů musí jít s nimi. Není to tehdy, kdy se sám rozhodne, nastane to v ten správný čas. Je velmi důležité naslouchat přírodě,“ vysvětluje sámská zpěvačka Mari Boine. V létě se společně se sobím stádem Sámové vydávají do hor, kde žijí v tradičním sámském stanu. Ten vypadá podobně jako indiánské teepee, jen je nižší a robustnější. Zimu Sámové i se svými stády tráví v nížinách. V ohradách blízko sámských obydlí mrazy přečkávají mladí sobi, kteří ještě nemohou být označení, a také ti nejoblíbenější. Ostatní se pohybují volně po okolí.
<img title="Sámská rodina v Norsku kolem roku 1900. Vepředu goahti, vzadu lavvu. Zdroj: Neznámý / Creative commons (volné dílo)" src="/uploads/Samove_01_2463253035.jpg" alt="Sámská rodina v Norsku kolem roku 1900. Vepředu goahti, vzadu lavvu" />
<h2>Podle ucha poznáte majitele </h2>
Vlastnění soba se značí na jeho uchu. Podle toho, jakým způsobem má sob uříznutý vrcholek boltce, poznáte jeho majitele. Různé tvary řezu (například vlnky a hrany) se navíc dědí z generace na generaci, a tak značení sobů od různých členů jedné rodiny vypadá velmi podobně.
<img title="Tři sámské ženy.. Foto: j.cosmas - nezalistováno / Creative Commons, volné dílo" src="/uploads/Samove_06_b31b3f0466.jpg" alt="Tři sámské ženy." />
<h2>V souladu s přírodou </h2>
Sámové vždy vynikali v tom, jak žít a přežít v přírodě. Znali plodiny, které mohou konzumovat, uměli vyrábět pracovní nástroje a využít ze sobů maximum, co se dalo – od masa až po šlachy, parohy i kopyta. Z kůže vyráběli boty, oblečení i obydlí. Mnoho z těchto dovedností si Sámové uchovali dodnes.
<img title="Sámský muž z Norska. Foto: Ernmuhl at lb.wikipedia / Creative Commons, CC BY-SA 3.0" src="/uploads/Samove_05_c156b8dc61.jpg" alt="Sámský muž z Norska" />
<h2>Klimatické změny dopadají nejen na chovy sobů </h2>
Mohlo by se zdát, že drsná severská příroda chystá Sámům nejtěžší zkoušky. Nakonec to jsou ale lidé, kteří stále ztěžují sámské minoritě život. Pro chov sobů jsou nezbytné velké pláně pro letní pastvu, v zimě zase lišejníky jako jediný zdroj obživy. Ale bývalá území Sámů skrývají mnohá nerostná bohatství, a tak byli Sámové odsouváni z pastvin. Klimatická změna navíc redukuje množství lišejníků.
<img title="Johannes Schefferus / Creative Commons (volné dílo)" src="/uploads/Samove_02_5566f094c2.jpg" alt="Magazín Lapponia" />
<h2>Diskriminace Sámů </h2>
Sámové jsou stále terčem šikany ze strany jak legislativy, tak lidí. „Když jsem měla ve Stockholmu tradiční oděv, někdo si za mými zády dělal legraci: Hledáš soba? To jsi na špatném místě,“ svěřila se sámská žena na Twitteru SVT Sápmi.
Plytký zájem policie o řešení násilí na Sámech problém navíc jen zvětšuje. „V minulosti byly běžné vraždy a diskriminace Sámů,“ řekla serveru Politico právní poradkyně švédského sámského parlamentu India Reed-Bowers.
Na počátku problému ale bývá vždy nevědomost. „Stále potkávám Nory, kteří říkají, že nevědí, kdo Sámové jsou – prostě nás ve škole neučí o mé kultuře,“ říká sámská aktivistka Dávvet Bruuno–Solbakk. Nezbývá tak než zvyšovat povědomí o životní situaci současných Sámů.

Zdroje:  
<a href="https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C3%81jtte,_Svenskt_fj%C3%A4ll-_och_samemuseum&amp;action=edit&amp;redlink=1">cs.wikipedia.org/samemuseum</a>, <a href="https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme-evropa/104494/samove-nejsevernejsi-puvodni-obyvatelstvo-evropy-vede-dodnes-kocovny-a-nezavisly-zivot.html">www.reflex.cz</a>, <a href="https://vltava.rozhlas.cz/jak-v-samilandu-mluvi-s-medvedy-7949009">vltava.rozhlas.cz</a>, <a href="https://www.rockatnight.com/2019/10/a-conversation-with-mari-boine-indigenous-artist-from-samiland-in-the-arctic/">www.rockatnight.com</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jokkmokk">cs.wikipedia.org/Jokkmokk</a>, <a href="https://www.ajtte.com/english/">www.ajtte.com</a>, <a href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2324446-zivot-se-samskou-krvi-po-kulturni-genocide-ohrozuje-jedine-uznane-domorode-evropany">ct24.ceskatelevize.cz</a>, <a href="https://journalisten.no/dvvet-bruun-solbakk-homofili-ihan/sommervikar-i-nrk-spmi-foretrekker-a-ga-i-damekofte/421331">journalisten.no</a>, <a href="https://www.hks.re/wiki/2015:samove_v_rusku">www.hks.re</a>
HINGAROVÁ, Vendula, Alexandra HUBÁČKOVÁ a Michal KOVÁŘ, ed. Sámové: jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. Uralica. ISBN 978-8086818-99-3. PŘIBÁŇ, Pavel. Sámové v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku: (analýza politického vývoje a sámské samosprávy). Olomouc, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Tomáš Lebeda.
NEKOLOVÁ, Dorota. Život Sámů v současném Švédsku: Na příkladu vybraných kulturních, sociálních a ekonomických aspektů. Brno, 2021. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martina Pavlicová.
Bridging Divides Ethno-political Leadership Among the Russian Sami. City: Berghahn Books, 2015. ISBN 978-1-78238-919-4. S. 40.

Sámský muž a dítě v norském kraji Finnmark, kolem roku 1900

Někteří Sámové dodnes žijí kočovným způsobem života. Na co byste se jich nikdy neměli ptát?

Odjakživa jsem svůj pracovní život chtěla mít pestrý a zdá se, že se to daří. Přes copywriting a psaní pro časopisy pro děti a mládež jsem se dostala až k ForBeIn. Mou velkou vášní je sport (cyklistika, turistika, jóga, lezectví) a cestování. Baví mě objevovat low-cost možnosti, jak poznávat cizí země a nové kultury. Pracuji jako fyzioterapeutka a průvodkyně v lesním klubu. 

Hana Závodná

Detail autora

Dočasný přístup k prémiovému obsahu

na měsíc ZDARMA

Vyzkoušej

Možnost dostávat speciální zprávy a nabídky na e-mailovou adresu

Předplatné na měsíc za 149 Kč

Měsíční

Předplatné za 1 490 Kč ročně

Roční

Hlavní stránka

Události

Autoři

Kontakty

Registrace / Přihlásení

GDPR

Obchodní podmínky

Kariéra 

Dobrý den {NAME}, Vaše registrace k odběru prémiového obsahu magazínu ForBeIn.cz proběhla úspěšně. Přihlašujte se pomocí těchto údajů: Login: {USERNAME} Heslo: {PASSWORD}
na <a href="{LOGIN_PAGE}">této</a> stránce.
Děkujeme za zájem,
Redakce ForBeIn.cz

Dobrý den, zaregistrovali jsme Váš požadavek na obnovení hesla k účtu {USERNAME}. Klikněte <a href="{RESET_PAGE}">sem</a> a za chviličku to bude hotové :)
Děkujeme za důvěru a zájem,
Redakční podpora ForBeIn.cz

Hana Závodná

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.