<div>„Víš to, že zemřel Vangelis?“ zeptala se mě tuhle kamarádka, s níž jsme vzpomínaly na hudbu, která nás za studií formovala. Nevěděla jsem to. A zasáhlo mě to. Uvědomila jsem si, kolik nám hudba tohoto génia dala. Naší generaci. A moje dcera ho vůbec nezná! Přitom ve Vangelisově hudbě nic nechybí – je v ní rytmus, pravidelnost a neskutečná hloubka.</div>
<img title="Zdroj: NOAA / Unsplash" src="/uploads/Vangelis04_d4a268fdda.jpeg" alt="Vrak lodi" />

Hudba k nám promlouvá. A Vangelisova hudba to umí obzvlášť silně. Je průzračná a zároveň silná a umožní nám v ní tonout. Vždycky je v ní cítit vodní živel a maximální ponor, do vln, do krásy, do prožitku. „No, možná bych mohla zavzpomínat i s dcerou,“ fandím si.
<h2>Proč k nám Vangelisova hudba tak jasně hovoří?</h2>
Řecký instrumentalista a hudební skladatel začínal jako popový autor a interpret, s dalším proslulým řeckým hudebníkem Demisem Roussosem založil skupinu Aphrodite's Child, která byla vcelku úspěšná. On ale chtěl jít dál:  „Když jsem úspěšný v jednom oboru, nezůstanu u toho, protože se nechci stát zajatcem žádné značky, jakékoli image… Je velmi snadné nechat sejít z cesty a stát se produktem. Hudba je ale mnohem víc než zábava, věřte mi. Je to důležitý všelidský majetek.“ A to se Vangelisovi povedlo. Při poslechu jeho hudby se skutečně dostanete do jiného světa. Vidíte modravé vlny Středozemního moře a po nich pluje loď bájných Argonautů. Přitom je jeho hudba velmi rytmická a pravidelná. Slyšíme v ní bubny, zachycený tlukot srdce, který přesně vymezuje pohyb námořníků a záběr vesel.  A v tomto světě se nyní ocitl i Vangelis sám. Je to již měsíc, co přišla ta zpráva. Nad hladinou jsou ještě patrny sluneční paprsky, ale tep ustává, Vangelis mrtev klidně klesá do tmavě modrých hlubin. 
<img title="Zdroj: dimitrisvetsikas1969 / Unsplash" src="/uploads/Vangelis03_a081321c68.jpeg" alt="Argonauti" /> 
<h2>Zvláštní vazba mezi Vangelisem a hrdiny </h2>
„Mami, to je fakt dobrý,“ řekla mi moje dvanáctiletá dcera, když jsem ji konečně přiměla si Vangelise poslechnout. Nejdřív obrátila oči v sloup, ale poté, co se skutečně nechala unášet tóny jeho hudby, nemohla mi udělat svým hodnocením větší radost. A tak jsem se rozhodla jí vyprávět i o argonautech. „Třeba se pak koukne i na Vangelisovu fotku,“ fandím si. Mladíci z lodě Argo doprovázející prince Iásona, jenž se vydal do daleké Kolchidy získat bájné zlaté rouno, patřili svou statečností a vznešenost k výkvětu tehdejších řeckých hrdinů. Jeho družinu tvořili například Herakles, Kastor a Pollux, Theseus nebo bájný pěvec Orfeus, abychom vzpomněli ty nejznámější. 
<h2>Fascinace vším heroickým </h2>
S těmito legendárními hrdiny se Vangelis (vl. jménem Evangelos Odysseas Papathanassiou) už v mládí identifikuje a jejich činy inspiruje. Stejně jako oni odchází a bloudí z jednoho místa na druhé, aby hledal ten správný hudební tvar, žánr a sound. Našel a stal se průkopníkem progresivního rocku a stylu new age v době, kdy takto označovaná hudba jen vznikala. Citlivý posluchač v jeho melodiích vysleduje, jak se s každým dalším pohybem svalnatých ramen mořeplavců posouvá nejen loď, ale taky jeho očekávání, že bude svědkem něčeho kolosálního.
<img title="Zdroj: Ian Patterson / Creative Commons, CC BY 2.0" src="/uploads/Vangelis02_9c014a159b.jpeg" alt="Vangelis" /> 
„Hele, mami, a jak vypadal?“ Nemůžu uvěřit vlastním uším, když se dcera zeptá.  Charismatický muž s výrazným řeckým profilem a uhrančivýma očima fascinoval ženy svým vzhledem, všechny posluchače nadpozemsky znějícími zvukovými plochami a divokou fontánou tónů. Je to síla mužské komunity, chránící i dobíjecí, co je zdrojem všech motivů v jeho hudbě. 
<h2 style="font-weight: 400;">Na Vangelisově cestě je i Oskar</h2>
„A víš to, že Vangelis dostal Oskara?“ přikládám polínko do ohně, udivena tím, že pořád poslouchá, i když druhou rukou obsluhuje mobil s TikTokem. Tam Vangelise nenajde, ale i tak mám radost. Tak pokračuju v osvětě.  V 70. letech se Vangelis zabýval studiovou elektronickou muzikou čili tvorbou koncepčních alb skládaných syntezátory, sekvencery apod. Vznikla alba Heaven and Hell (1975) s proslulými vesmírnými skladbami Alpha a Cosmos, Albedo 0.39 (1976) a Spiral (1977).  Skutečným průlomem se v roce 1981 stala jeho kompozice pro britské drama Ohnivé vozy režiséra Hugh Hudsona, za kterou získal Oskara. „Hrdost na člověka je alfou a omegou všech Vangelisových skladeb. Jeho hudba povznáší a dává člověku víru, že svět je přes všechny problémy stále dobrým místem k životu!“ Fakt nevím, jestli jsem to někde četla, nebo jsem to – po zhlédnutí tohoto skvělého filmu – vymyslela. A spolupráce s filmaři je dalším velkým partem Vangelisovy tvorby (Blade Runner – 1982, Bounty – 1984, 1492: Dobytí ráje – 1992, Alexander Veliký – 2004 nebo El Greco – 2007). 
<img title="Zdroj: Από Άγνωστος - technodisco.net, Creative Commons" src="/uploads/Vangelis05_0301cb3611.jpeg" alt="Obal jednou z Vangelisových CD" />
<h2>Hudební mág a kosmos</h2>
Vangelisova filmová hudba patří k těm nejinovativnějším a nejvlivnějším ve filmové historii. A to se všestranný umělec zabýval i divadelní i koncertní tvorbou. „No, na to už mi dcera neskočí,“ říkám si, když to zkouším s tím, že verze jeho sklady Mythodea, s textem ve starověké řečtině, se stala oficiální hudbou mise NASA americké kosmické sondy „2001 Mars Odyssey“. Vangelis tenkrát prohlásil: „Název Mythodea tvoří slova mýtus a óda. A cítil jsem v tom jakousi sdílenou nebo společnou cestu se současným průzkumem planety [Mars] ze strany NASA. Ať už používáme jako klíč cokoli – hudbu, mytologii, vědu, matematiku, astronomii – všichni pracujeme na dekódování tajemství stvoření a hledáme naše nejhlubší kořeny.“ Propojení kosmické inspirace a hudby bylo základem i několika jiných projektů: v roce 2012 skladatel zhudebnil texty o černých děrách anglického fyzika a kosmologa Stephena Hawkinga, v roce 2016 vyšlo album „Rosetta“ promlouvající o dobrodružství vesmírného cestování. I když nadčasový ve své tvorbě, i Vangelise dohnal běžný limit našich životů. Ale jak se zdá, líbí se mladým generacím. A my se o to můžeme ještě více zasloužit. „Jako mami, ty zase nejsi tak stará…,“ diví se dcera. Hurá! Tohle se povedlo.

Vangelis v roce 2012 s hvězdami divadelní adaptace filmu Ohnivé vozy

Nadčasový Vangelis: Není sice na TikToku, ale má co sdělit

Žádná z vyzkoušených metod hubnutí vám nezabrala? Zkuste zhubnout jehlou. Tedy přesněji řečeno díky akupunkturním jehličkám. Čínská akupunktura totiž umožňuje kromě detoxikace celého těla i úbytek na váze.  
<img title="Zdroj: Creative Commons, Wouterhagens at Dutch Wikipedia, CC BY-SA 3.0" src="/uploads/Jehla_v_uchu03_81eccd3a37.jpeg" alt="Akupunkturní body v uchu" />

Navíc má jednu výhodu – všechno funguje tak, že i když skoro nic nejíte, nezabijete toho, kdo vedle vás u stolu pojídá s nezměrným apetitem svíčkovou.  Opravdu. Nekecám a vyzkoušela jsem na vlastní kůži před dvaceti lety a od té doby ještě aspoň dvacetkrát, ale to už bez nutnosti zhubnout. Tehdy jsem byla buclatá. V dětství jsem dělala sportovní gymnastiku, pak spadla na kladině a docela rychle nabrala. Svalová hmota mi ale zůstala, takže jsem si nějak v hlavě vybudovala to, že holt už budu mít těch skoro 70 kilo asi napořád, protože mám pod tím někde ty vymakané svaly. Jsem ženská, navíc v té době pracující v módních časopisech, takže mi přišlo jednodušší se naučit oblékat tak, aby mé obří věstonické proporce nikdo neviděl. A to se mi povedlo. 
<h2>Jsou všude! Holky 90–60–90 </h2>
Jenže! Bylo to právě v těch módních časopisech. Ono je jedna věc, když pracujete třeba ve státní správě (nemyslím to zle, věřte), nebo v luxusní vile vydavatelství, kde potkáváte na chodbě „modelky“ s rozměry 90–60–90, koukáte jim kamsi na pupík a jen svou (snad) inteligencí docílíte toho, že si vás nespletou s míčem.  Takže jsem se rozhodla s tím něco udělat. Bylo mi asi 29. A někdo mi řekl o čínské akupunktuře. Tak jsem se objednala a bez velkého očekávání do toho šla.  
<h2><img title="Zdroj: Jon Ly / Unsplash" src="/uploads/Jehla_v_uchu06_311373a4b6.jpeg" alt="Dívka s postavou modelky" /> Hlady nevidím, ale začínám věřit </h2>
„Dobrý den, co si přejete,“ zeptal se naprosto vyzenovaný odborník s plnovousem, když jsem, v dokonalém oblečku „mimikry pro hubené“, vstoupila do jeho ordinace na klinice čínské medicíny. „Jdu na redukci. A potřebuju zhubnout,“ řekla jsem s trochou nadsázky v hlase. „A co?“ zeptal se doktor Marian. Na ta slova jsem jen vyhrnula dloooouhou tuniku až ke krku. A jeho reakce byla taková, jak jsem čekala. Oči se mu výrazně zvětšily a vypoulely a pak nic neřekl a jen ukázal, ať se posadím. Takže bylo vyhráno. 
<h2>Jak to probíhá aneb hladová jen jeden den </h2>
Předtím, než na „jehlu“ jdete, je potřeba 24 hodin nejíst a pít jen vodu. Když tedy přijdete na místo, už i tak máte pocit, že je z vás půlka, aspoň pokud jíte tak rádi jako já. Na klinice absolvujete školení, kde vám doktor vysvětlí základní zásady detoxikačního a redukčního programu. Za mě má jednu nespornou výhodu. Nejíte nic, ale abyste se z toho nezbláznili, nemáte jehlu jednu, ale dvě. Proč? Jednu na hlad a druhou na stres. Tedy proti němu.  
<img title="Zdroj: WaltiGoehner / Pixabay" src="/uploads/Jehla_v_uchu05_faea89e8af.jpeg" alt="Muž s akupunkturními jehličkami v uchu" /> Obě jehličky jsou aplikovány během pár sekund do vašeho ucha na straně, která je pro vás dominantní. Ani o tom nevíte. Pak dostanete do ruky jídelníček na 21 dní (opravdu velmi hubený, takže se vaše očekávání zvýší), zaplatíte nevelkou sumu (před 20 lety 700 korun, dnes 900), a jdete domů. Vaší vidinou je to, že po 24 hodinách půstu si VEČER budete moci dát pomeranč. Ale teď už víte, že si ho dáte na talířek, vezmete si vidličku a nůž a budete žvýkat a žvýkat. Pomalu a užívat si každou chuť. 
<h2>Nic nejíte, ale prostě vás to nakopne </h2>
Pak je to už jen na vás. Pokud by jehlička vypadla, nebo chcete chodit jednou za týden na kontrolu, můžete. Nejíte prakticky nic. Váš den vypadá tak, že si ráno zobnete třeba deset mandlí. K obědu zakousnete rajče a k večeři dáte jednu hrst slunečnicových semínek.  Nekecám! V den, kdy máte fakt obžerství, to vypadá tak, že k snídani slupnete krajíček celozrnného chleba s tahini neboli sezamovou pastou, k obědu máte půlku salátové okurky, a večer, ať nežeru, třeba vejce natvrdo.

K tomu máte graf, denně se vážíte a je jasné, že jste nakopnutí jako blázen, protože kila jdou dolů jako nic. Navíc opravdu nemáte hlad!  
<img title="Zdroj: WaltiGoehner / Pixabay" src="/uploads/Jehla_v_uchu05_faea89e8af.jpeg" alt="Muž s akupunkturními jehličkami v uchu" /> Ale pak je tu ještě jedna věc. Jehly v uchu jsou dvě. Jedna potlačuje hlad a druhá působí to, že jste strašně v pohodě. Vážně. Pochopila jsem, že ta druhá jehlička má vlastně ještě větší význam, protože vám opravdu umožní, že když vedle vás sedí kamarád a pojídá vaše nejoblíbenější jídlo, nezabijete ho za to. Dokonce se vám povede i nesníst vašemu dítěti chleba „se sádlem a se škvarky“ jako svačinu do školy. Prostě je to strašná pohoda. Jen vám většinou chybí alkohol a společenské akce. Když totiž nejíte, nemáte moc chuť nikam chodit. Hubnete si prostě jen tak v klidu doma a po třech týdnech opustíte dům jako půlka vašeho starého já.  Sebevědomí je u oblaků. Mezitím jste si objednali menší, v mém případě o tři velikosti menší oblečení online a najednou jste zatraceně sexy, že se cítíte jako Uma Thurman. Dokonce i s tím, že jste Billa nemuseli zabít. Hlady. 
Máte o tři velikosti méně, jiné stravovací návyky a je jen na vás si to udržet. Nevěříte? Vyzkoušejte.  Zdroje: vlastní zkušenost, webové stránky klinik a center čínské mediciny

S jehlou v uchu k vysněné postavě

V médiích se pohybuji už přes polovinu svého života, hlavně v lifestylových titulech. Mou největší vášní je cestování, fotografování a potápění. Posledních 14 let jsem žila všude možně po světě a živila se především jako instruktorka potápění, podmořský fotograf a psavec - spolupracovala jsem s lifestylovými médii a vytvářela obsah webů a texty na klíč. Z cest jsem si také přivezla krásného synka, který je mým nejlepším učitelem, motorem, ale i brzdou.

Kristina Vacková

Detail autora

Dočasný přístup k prémiovému obsahu

na měsíc ZDARMA

Vyzkoušej

Možnost dostávat speciální zprávy a nabídky na e-mailovou adresu

Předplatné na měsíc za 149 Kč

Měsíční

Předplatné za 1 490 Kč ročně

Roční

Hlavní stránka

Události

Autoři

Kontakty

Registrace / Přihlásení

GDPR

Obchodní podmínky

Kariéra 

Dobrý den {NAME}, Vaše registrace k odběru prémiového obsahu magazínu ForBeIn.cz proběhla úspěšně. Přihlašujte se pomocí těchto údajů: Login: {USERNAME} Heslo: {PASSWORD}
na <a href="{LOGIN_PAGE}">této</a> stránce.
Děkujeme za zájem,
Redakce ForBeIn.cz

Dobrý den, zaregistrovali jsme Váš požadavek na obnovení hesla k účtu {USERNAME}. Klikněte <a href="{RESET_PAGE}">sem</a> a za chviličku to bude hotové :)
Děkujeme za důvěru a zájem,
Redakční podpora ForBeIn.cz

Kristina Vacková

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.