Jedna tu stojí už 110 let, tu druhou v krutých podmínkách dostavovali francouzští zajatci i nuceně nasazení Češi. Obě dodnes fungují a dodávají elektřinu. Navštivte jednu z nejmagičtějších částí Šumavy i dvě technické památky najednou!

Nedaleko Srní se stékají dvě malebné šumavské řeky, Vydra a Křemelná, a dávají vzniknout Otavě. Ta pokračuje přes Sušici a Strakonice k Písku, aby se pak pod zvíkovským hradem vlila do Vltavy. Na soutoku Vydry a Křemelné stojí hned dvě vodní elektrárny: Čeňkova Pila a Vydra. Využijeme příležitosti, kterou nabízejí komentované prohlídky pořádané společností ČEZ, a navštívíme obě.
<h2>Komentované prohlídky</h2>
<img title="Interaktivní model vodní elektrárny Vydra. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_04_4b42ab5898.jpg" alt="Interaktivní model vodní elektrárny Vydra" />

Počítejte s tím, že Čeňkova Pila je dost navštěvovaný turistický cíl, takže bývá problém zaparkovat. V případě nutnosti můžete auto nechat i v Srní, odkud jsou to sem pěšky necelé tři kilometry. My jsme měli štěstí a našli poslední volné místo téměř naproti elektrárně Vydra, kde exkurze začínají. Pět minut před jedenáctou se otevírají dveře a sympatický pan Břetislav, který strávil v energetice celý svůj život, nás zve dovnitř.
<h2>Expozice Šumavská energie </h2>
<img title="Ing. Josef Rosenauer, projektant Vchynicko-tetovského kanálu. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_09_f1aac7812d.jpg" alt="Ing. Josef Rosenauer, projektant Vchynicko-tetovského kanálu" /> 
Návštěva elektrárny Vydra začíná komentovanou expozicí. Dozvíte se tu mnohé nejen o historii i současnosti využívání vody na Šumavě k výrobě elektrické energie , ale také o vorařství a zpracování dřeva. Připraveni jsou tu i na děti. Na naši prohlídku dorazily rodiny s malými dětmi hned tři. Autor tohoto článku se na základě minulých neblahých zkušeností s nudícími se malými človíčky na podobných místech sice nejprve upřímně zděsil, ale po půlhodině zjistil, že jeho obavy byly zbytečné. Děti se zabavily vyplňováním kvízu, hrou s interaktivními modely i prohlídkou výjevů ze života vorařů.
<img title="Maketa vyústění skluzu kanálu, kterým se plavilo dřevo. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_05_89151174d7.jpg" alt="Maketa vyústění skluzu kanálu, kterým se plavilo dřevo" /> 
<h2>Vodní elektrárna Vydra</h2>
Velkou část výkladu v této fázi věnoval průvodce pochopitelně samotné elektrárně. Ta byla postavena v letech 1937–39. Přestože stojí na levém břehu Vydry, napájí ji voda z historického <a href="http://archeologiatechnica.cz/sites/default/files/2018-04/AT25_Blazkova.pdf">Vchynicko-tetovského kanálu</a>, kterému je věnována část zdejší expozice.
<img title="Elektrárna při pohledu z mostu nad Vydrou. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_10_1bdad46484.jpg" alt="Elektrárna při pohledu z mostu nad Vydrou" /> 
Voda z kanálu podzemním přivaděčem od Mechova v délce 3,2 km napájí tzv. akumulační nádrž o objemu 67 000 m3 u bývalé osady Sedlo. Nádrž tu v krutých podmínkách šumavské zimy stavěli za války zajatci z Francie, doplnění nuceně nasazenými obyvateli protektorátu. Dokončena byla roku 1942. Z nádrže je voda svedena 904 m dlouhým ocelovým tlakovým potrubím do elektrárny, ležící o 227 m níže.  Zde roztáčí Francisovy horizontální turbíny o výkonu 3,2 MW. Celkový výkon elektrárny tak činí 6,4 MW.
<img title="Pohled do strojovny elektrárny Vydra. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_12_89fb3aa4a8.png" alt="Pohled do strojovny elektrárny Vydra" /> 
V letech 2005–2006 byly obě turbíny modernizovány a od ledna 2007 se z původně průtočné elektrárny stala tzv. elektrárna špičková. To znamená, že elektrárna se primárně využívá během energetických špiček a mimo ně elektřinu do sítě dodává jen za příznivého stavu, kdy je v akumulační nádrži dostatek vody. Celý koncept navrhl ing. Karel Kosek, mimo jiné autor první přečerpávací elektrárny v tehdejším Československu. Elektrárna Černé jezero je podobně jako Vydra dodnes funkční.
<h2>Vodní elektrárna Čeňkova Pila </h2>
<img title="Historická budova malé vodní elektrárny Čeňkova Pila. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_01_d7ff3a5a2e.jpg" alt="Historická budova malé vodní elektrárny Čeňkova Pila" /> 
Po prohlídce malé vodní elektrárny Vydra se s průvodcem přesouváme z levého na pravý břeh řeky. Pěšky je to přibližně desetiminutová procházka. Čeňkova Pila má dlouhou historii. Vodu z Vydry již od 1723 využíval mlýn. Ten koupil obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček, postavil tu pilu a nařezané dřevo posílal na vorech do Prahy. Obchodu se dařilo a podnikatel, vlastenec a mecenáš Čeněk rozšiřoval své aktivity. Na Praze 2 si například dodnes můžete zajít do restaurace U Bubeníčků. Na Čeňkovu Pilu přijížděly osobnosti, které spojovalo vlastenecké cítění. Tak se tu v srpnu 1867 objevil i Bedřich Smetana. Smrk, který tu tenkrát zasadil, stále stojí.
<img title="Smrk, který u původní pily zasadil Bedřich Smetana. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_06_57e7b1ab8e.jpg" alt="Smrk, který u původní pily zasadil Bedřich Smetana" /> 
Po smrti původního majitele roku 1888 odkoupilo pilu i s vodním právem město Kašperské Hory. To se rozhodlo využít sílu vody na výrobu elektřiny. Samotná elektrárna dnes stojí o 130 m dál než původní pila, k níž vodu z Vydry přiváděl od jezu kamenný náhon o délce 105 m. Ten tedy bylo nutné prodloužit. Tehdejší stavitelé to vyřešili vybudováním náhonu dřevěného, tzv. vantroků. Vantroky jsou čas od času obnovovány, ale v zásadě slouží dodnes.
<img title="Dřevěný náhon, přivádějící vodu k elektrárně – tzv. vantroky. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_08_8045e48d41.jpg" alt="Dřevěný náhon, přivádějící vodu k elektrárně – tzv. vantroky" /> 
<h2>Romantický pohled do historie energetiky</h2>
Elektrárnička Čeňkova Pila stojí přímo nad soutokem Vydry a Křemelné. Právě odsud vyrážejí vodáci na svou plavbu po Otavě. Je to krásné místo, jehož malebnosti přítomnost národní technické památky č. 4985 nijak neubírá, spíše naopak.
<img title="Pohled na soutok Vydry a Křemelné od elektrárny. Foto: Mareek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_07_9a22e73888.jpg" alt="Pohled na soutok Vydry a Křemelné od elektrárny" /> 
Při vstupu do budovy elektrárenské babičky, která tu stojí již 110 let, na vás dýchne historie. Elektrárna funguje od roku 1912, kdy se na Štědrý den rozsvítily v Kašperských Horách první žárovky. Zpočátku se odběr elektřiny neměřil, platilo se pouze za připojení žárovky 4–25 korun ročně. Elektroměry byly osazeny až později. <img title="Setrvačník a generátor, Francisova turbína je napojena vlevo a oddělena zdí. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_02_7cb63abefd.jpg" alt="Setrvačník a generátor, Francisova turbína je napojena vlevo a oddělena zdí" /> Elektřinu vyrábí Francisova turbína, doplněná setrvačníkem a generátorem. Roku 1961 byla elektrárna dovybavena automatizačními prvky, takže již není potřebná trvalá přítomnost obsluhy.
<h2>A hádanka na závěr</h2>
Dokázali byste říct, čím se doba po dokončení elektrárny Čeňkova Pila liší od té dnešní? Snad vám obrázek trochu napoví.
<img title="Letáček. Foto: Marek Drda - se svolením" src="/uploads/Elektrarny_03_11e2f08758.jpg" alt="" />

Zdroje: návštěva elektráren, eebové stránky a propagační materiály společnosti ČEZ, <a href="http://www.tv-adams.wz.cz/elektrarna_vydra.html">www.tv-adams.wz.cz/elektrarna_vydra</a>, <a href="http://www.tv-adams.wz.cz/cenkova_pila.html">www.tv-adams.wz.cz/cenkova_pila</a>, <a href="https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/69328/F1-BP-2017-Vodrazkova-Lucie-BP.pdf?sequence=1&amp;isAllowed=y">dspace.cvut.cz</a>, <a href="http://archeologiatechnica.cz/sites/default/files/2018-04/AT25_Blazkova.pdf">archeologiatechnica.cz</a>

Last minute: Prohlídka elektráren Čeňkova Pila a Vydra. Za pár dní končí sezóna

České Budějovice leží na soutoku. Po Malši a Vltavě sem po celá staletí proudili lidé i zboží. O obnovu s léty pozapomenuté tradice lodní dopravy a života spojeného s oběma řekami usiluje unikátní Koncept Lanna.

Všechno to začalo před deseti lety, kdy dva podnikaví bratři Jiří a Michal Borovkovi otevřeli nedaleko frekventovaného Dlouhého mostu stylovou<a href="https://www.kavarna-lanna.cz/"> kavárnu Lanna</a>. Jako u všeho, co dělají, i tady stála na začátku vize. V tomto případě proměnit pozapomenuté místo na břehu řeky v živé centrum společenského života a učinit kavárnu součástí širšího konceptu. „Osvětou a nejrůznějšími aktivitami se snažíme přitáhnout lidi k řece,“ vysvětluje Jiří Borovka. „Měli jsme tehdy dojem, že Českým Budějovicům chybí silné téma, na které bychom mohli být hrdí.“ Inspiraci našli oba bratři v minulosti, konkrétně v působení podnikatelského rodu Lannů, které v průběhu 19. století daleko přesahovalo hranice regionu (Lannové postavili například Negrelliho viadukt nebo budovu Masarykova nádraží) a spojovalo dravého podnikatelského ducha s mecenášstvím. A tak vznikl <a href="https://koncept-lanna.cz/">Koncept Lanna</a>.
<h2>U vody i na vodě</h2>
Všechny aktivity <a href="https://koncept-lanna.cz/">Konceptu Lanna</a> se točí kolem vody. Ať už jde o kavárnu na břehu Vltavy, pravidelné lodní linky, které vás z Českých Budějovic dovezou přes Hlubokou až do Purkarce, historické plavby v rámci města, posezení nad půllitrem Samsonu přímo nad Malší nebo třeba o ferratové lezení těsně nad vodní hladinou.
<img title="Loď. Foto: Jiří Borovka - se svolením" src="/uploads/Lanna_04_2a2a62418b.jpeg" alt="Loď." /> Podle Jiřího Borovky je voda základní osou veškerého jejich podnikání. „Jsem hrdý, že řeka, do které by tu před 30 lety vlezl jen dobrodruh, i díky našim snahám ožila. Zkuste se projet na Hlubokou. Všude tu dnes uvidíte lidi ve vodě, na lodích, na paddleboardech i na koupacích molech.“ Vodu má většina z nás spojenou s teplým počasím, ale pro Jiřího Borovku je podstatná i v zimě. Během pravidelného Lannova zimního ponoru se ve slepém rameni Malše koupe na 200 otužilců a z břehu přihlíží i několik tisíc diváků. <img title="Otužilci. Foto: Koncept Lanna" src="/uploads/Lanna_05_99ab6afdcf.jpeg" alt="Otužilci." /> 
<h2>Firemní Oscar</h2>
To, že jde o projekt, který si zaslouží uznání, potvrzuje i skutečnost, že firma A-stav Bohemia, s. r. o., bratrů Borovkových získala v <a href="https://www.cesky-goodwill.cz/historie/?rocnik=2020">anketě Český Goodwill </a>1. místo v kategorii Tradice. Do tohoto projektu firmy a podnikatele nominuje převážně veřejnost a ocenění jsou určena těm, kteří si získávají respekt odpovědným přístupem k podnikání, morálními kvalitami a poctivou prací. A že jsou poctivá práce a morálka pro Borovkovi opravdu důležité, to je poznat z každého detailu jejich aktivit.
<h2>Kavárna místo vizitky</h2>
Spustit projekt, rychle ho zpeněžit a vrhnout se na něco jiného – tento ideál mnoha dnešních podnikatelů inženýra Borovku nezajímá. Myslí na léta dopředu, na to, co bude za sto let. Vystudoval stavařinu a specializoval se na územní plánování, dokonce v tomto oboru získal doktorát. Jeho myšlení je spojeno s konkrétním místem – snad i proto, že s bratrem pocházejí ze sedláckého rodu s pětisetletou historií. Jiří Borovka ví, co to znamená o něco se starat. A dobře se starat. Ze všeho, co dělá, čiší pozornost k maličkostem a úsilí o krásu a fortelnost. O kavárně Lanna by dokázal vyprávět celé hodiny.
<img title="Kavárna interiér. Foto: Jiří Borovka - se svolením" src="/uploads/Lanna_03_3dcf06b029.jpeg" alt="Kavárna interiér." /> Bar, za kterým se připravuje káva, připomíná kýl lodi a strop nad ním zase vlny. Když tu sedíte večer, odrazy v obrovských oknech vyvolávají iluzi, že tudy protéká řeka. Při stavbě kavárny tu dávali pozor na každičký strom, takže kavárna stojí uprostřed vzrostlého parku. Na stolcích jsou živé květy, z reproduktorů hraje příjemná hudba, obsluha je milá a nevtíravá. Jiří Borovka se usmívá. Ví, že lepší vizitku by nesehnal.

Zdroje: návštěva konceptu Lanna, vlastní dotazování

Koncept LANNA: podnikání rozkročené mezi dvěma řekami

Překladatel a copywriter fascinovaný světem a lidmi v něm. Většinu volného času trávím se svou rodinou, ve společnosti knih o antropologii, náboženství, filozofii, psychologii a vědě.

Marek Drda

Detail autora

Dočasný přístup k prémiovému obsahu

na měsíc ZDARMA

Vyzkoušej

Možnost dostávat speciální zprávy a nabídky na e-mailovou adresu

Předplatné na měsíc za 149 Kč

Měsíční

Předplatné za 1 490 Kč ročně

Roční

Hlavní stránka

Události

Autoři

Kontakty

Registrace / Přihlásení

GDPR

Obchodní podmínky

Kariéra 

Dobrý den {NAME}, Vaše registrace k odběru prémiového obsahu magazínu ForBeIn.cz proběhla úspěšně. Přihlašujte se pomocí těchto údajů: Login: {USERNAME} Heslo: {PASSWORD}
na <a href="{LOGIN_PAGE}">této</a> stránce.
Děkujeme za zájem,
Redakce ForBeIn.cz

Dobrý den, zaregistrovali jsme Váš požadavek na obnovení hesla k účtu {USERNAME}. Klikněte <a href="{RESET_PAGE}">sem</a> a za chviličku to bude hotové :)
Děkujeme za důvěru a zájem,
Redakční podpora ForBeIn.cz

Marek Drda

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.