Odcestovat do jiné země, poznávat lidi z celého světa, sebrat odvahu a vykročit z komfortní zóny – to všechno je Erasmus+. Co se bývalým „erasmákům“ v zahraničí nejvíce líbilo a co by předali svým vrstevníkům?

Oslovili jsme dvě studentky a čtyři studenty, kteří už na Erasmu byli. Všem jsme položili dvě otázky: 1. Co se ti na Erasmu nejvíce líbí a co nejvíce oceňuješ? 2. Proč bys ho doporučil/a a komu zejména?
<h2 style="font-weight: 400;">Nezapomenutelný</h2>
Odpovědi na první z dotazů se v mnohém shodují. Nezapomenutelné zážitky, cenné zkušenosti, dlouhý pobyt v zahraničí za málo peněz nebo rozšíření obzorů – to všechno respondenti zmiňují téměř jednohlasně. „Na Erasmu je skvělé to, že máte možnost poznat spousty skvělých lidí ze všech koutů světa, navazovat nová přátelství, získávat nové zkušenosti a poznávat nová místa. A právě o tom to je, dá vám to zážitky, na které do konce života nezapomenete,“ uvedla dvaadvacetiletá studentka managementu obchodních činností Michaela Maršánová po zkušenosti z Erasmu v Lisabonu. 
<img title="Zdroj: Naassom Azavedo / Unsplash" src="/uploads/Erasmus_14_20c7b15d9d.jpg" alt="" />
<h2 style="font-weight: 400;">Za hranice komfortní zóny</h2>
Mnozí Erasmus chápou také jako odvážný krok do neznáma, ven z komfortní zóny, vstříc nepoznanému. „Oceňuji nejvíce mít možnost takto si zkusit žít někde jinde, vyjít z komfortní zóny, což mě posunulo někam, kde jsem nikdy nemyslela, že budu. Otevřelo mi to oči a možnosti toho, čím bych v životě chtěla být nejen v profesní sféře, ale i osobní,“ řekla ForBeIn dvaadvacetiletá studentka práv Sára Kocmánková, která se před časem vydala do Španělska. Podobně na svůj pobyt na Islandu nahlíží dvaadvacetiletý student humanistiky Michael Šperl: „Kdybych měl vybrat jednu věc, kterou si ze svého pobytu cením nejvíce, tak by to, kromě cestování a poznávání této země, byl asi rozhled, který jsem zde měl možnost získat. Něco na tom skutečně je, když se říká, že skutečné zážitky čekají až za komfortní zónou.“

Řadu studentů překvapily rozdíly nejen mezi kulturami, ale i mezi systémy vzdělávání. „Byl jsem půl roku v USA na univerzitě v Utahu a největší změnou byl právě systém ve škole,“ nabídl svůj úhel pohledu dvaadvacetiletý student obchodu a ekonomie Michal Kraus.
<h2 style="font-weight: 400;">Erasmus+ za pandemických časů</h2>
V posledních dvou letech nám cestování značně znesnadnil covid-19 – a komplikace se nevyhýbaly ani studentům vyjíždějícím na Erasmus+. „I přesto, že půl roku mého Erasmu bylo hodně omezeno covidem, tak druhý půlrok to vybalancoval, a já zažila nejlepší rok svého života a věřím, že by to tak mohl mít každý, kdo se rozhodne jet,“ vysvětlila Michaela Maršánová.
<h2 style="font-weight: 400;">Jeďte!</h2>
Komu a proč studentky a studenti Erasmus+ doporučují? „Všem studentům, kteří nemají ve svém životě důležitější závazky typu práce atd., benefitů je celá řada, ale primárně je to obrovské zlepšení v jazyce, zisk mnohem většího nadhledu a spousta různých zážitků. V podstatě jsem neslyšel ryze negativní recenzi na Erasmus. Člověka posílí i to, když si projde kolečkem papírování a vše si dokáže zařídit,“ objasnil třiadvacetiletý student regionální geografie Tomáš Majer.
Martin Nehasil, pětadvacetiletý student oboru Product design, po pobytu v Bulharsku svým kolegům Erasmus+ doporučuje „…kvůli tomu, že si člověk otestuje, jak dokáže obstát v cizím prostředí, a se správným přístupem může zdokonalit svoje zkušenosti. A komu? Asi spíš lidem, co se rádi socializují a nedělá jim problém nekomfortní zóna, takový člověk podle mě z Erasmu vymáčkne víc než třeba introvert.“

<h2 style="font-weight: 400;">Doma zůstane jenom srab…?</h2>
Jistě, řadu z nás přemůže strach, stokrát převlečený za ty nejlepší důvody, proč svou alma mater ani na semestr neopustit.
Přestože nám snad jakákoli změna prostředí, natož pobyt v zahraničí nevyhnutelně rozšíří obzory a pravděpodobně nás spíš obohatí než ochudí, pro některé z nás může Erasmus obnášet víc nevýhod než benefitů. Určité obory jsou třeba jazykově podmíněné (například překladatelství do češtiny – mnohé předměty takových oborů se zkrátka jinde než u nás neučí), a tak Erasmus+ ve většině těchto případů znamená prodloužení studia, o což ne každý stojí.
A pak tu jsou studentky a studenti, kteří už mají děti, kariéru nebo jiné závazky, kvůli nimž vycestovat nemohou.
Erasmus+ je možnost, nikoli povinnost. Odmítnout vycestovat prostě proto, že se vám nechce, je tedy taky legitimní. I hrdinové jsou někdy radši doma.

Zdroje: redakce, vlastní dotazování a vlastní zkušenost

Studenti bez hranic

Oceány, lesy i skládky přetékají nápojovými plechovkami a PET lahvemi. Příroda je tak zaneřáděná cennými surovinami, které namísto dalšího využití přicházejí vniveč. Pomohlo by zálohování a recyklace.

Zálohový systém už funguje v řadě evropských zemí. Jako první ho podle serveru Zálohujme.cz zavedlo Švédsko, už v roce 1984. Nováčkem je naopak Slovensko, kde teď podle iDNES.cz funguje přes 2100 sběrných míst na obaly od nápojů. Sběr těchto obalů zákon ukládá povinně všem prodejnám s plochou nad 300 m2.
<h2>Slovensko slaví úspěchy</h2>
Jedním z těch, kdo na Slovensku zálohový systém prosadili, je manažer pro udržitelný rozvoj Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník. „Slovensko systém připravilo v rekordně krátké době, za pouhých deset měsíců,“ sdělil FORbeIN Ivan Tučník a dodal: „Všude jinde v Evropě měli na podobný projekt k dispozici minimálně dvojnásobek času“. Po několika měsících fungování je ještě brzy na hodnocení jeho úspěšnosti. Nicméně první zkušenosti nám ukazují, že Slováci si na zálohování rychle zvykli. Již nyní systém zvládne vysbírat až dva miliony nápojových obalů denně,“ uvedl.
<img title="Zdroj: Plzensky Prazdroj" src="/uploads/forbein_zalohovane_plechovky_02_630f387689.jpg" alt="Ivan Tucnik" />
<h2>Česko má k zálohování nakročeno</h2>
V roce 2021 vznikla v Česku Iniciativa pro zálohování, která započala dialog o zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky u nás. V té době už zálohovalo 12 evropských zemí, které vysbírají i více než 90 % plechovek uvedených na trh.
„V České republice nyní probíhají diskuse o zálohovém systému na mnoha různých platformách a poprvé se objevil i v programovém prohlášení vlády. Nedávný průzkum Iniciativy pro zálohování navíc ukázal, že zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky vítá osm z deseti Čechů, stejný podíl lidí je ochotný vracet použité nápojové obaly zpátky do obchodu,“ konstatuje Ivan Tučník. „Navíc věřím, že právě zkušenosti s přípravou slovenského systému nám pomohou najít vhodné řešení i pro Českou republiku,“ dodal. 
<h2>Více zálohovat, méně vyhazovat</h2>
Plošné zavedení zálohového systému by mohlo výrazně snížit množství odpadu v přírodě i ve městech. Spoluzakladatel spolku Trash Hero Jan Bareš pro Ekolist.cz uvedl, že z volně poházeného odpadu, tzv. litteringu, v České republice tvoří zálohované obaly pouhé 1 %.
Jinými slovy – zálohované obaly v české přírodě téměř nenajdete. A zahraniční zkušenosti to jen potvrzují: země, které zálohování zavedly, hlásí o 95 % méně odhozených obalů.
<h4>Hliník, plast i sklo</h4>
Zastánci zálohování ale necílí jen na plechovky a PET lahve. V centru pozornosti zůstávají i skleněné vratné lahve, jeden z nejprodávanějších pivních obalů v Česku a na Slovensku.
„Vratné lahve během jejich životnosti naplníme v průměru až 18krát a v oběhu vydrží i 6 nebo 7 let předtím, než je kvůli opotřebení vyřadíme, abychom z nich opět vyrobili novou lahev,“ popisuje Ivan Tučník přístup firmy.
<h2>Plechovky v číslech</h2>
Opakovaně použitelné jsou i plechové hliníkové obaly. Z použité nápojové plechovky lze vyrobit novou. Je potřeba vytvořit funkční systém jejich sběru a následného zpracování. Hliník lze recyklovat prakticky do nekonečna, aniž by ztrácel na kvalitě. Navíc plechovky z recyklátu, v závislosti na jeho podílu, mohou mít až o 80 % nižší uhlíkovou stopu a k jejich výrobě je potřeba až o 95 % méně energie než v případě plechovek z primárních surovin.
<img title="" src="/uploads/forbein_zalohovane_plechovky_01_7747717703.jpg" alt="Ilustracni foto" />
<h2>A co na to Češi?</h2>
Zeptali jsme se také několika Češek a Čechů, jestli by zálohový systém u nás uvítali a proč. 
Například Alžběta, šestnáctiletá studentka SŠ, o existenci zálohového systému v jiných zemích věděla a jeho zavedení v ČR by uvítala. „Zbytečně by se neplýtvalo, bylo by to ekologické,“ uvedla v dotazníku pro ForBeIn.cz.
Naopak devětadvacetiletý pracující Adam slyšel poprvé, že něco takového jinde funguje. I on by zálohování v Česku spíše uvítal. „Ať se to zavede,“ doplnil svou odpověď.
Pětadvacetiletá studentka VŠ Eliška také věděla, že v některých zemích už se zálohuje, a byla by ráda, pokud by systém fungoval i u nás. „Snížilo by to množství odpadního materiálu a lidé by víc uvážili, co a v jakém množství budou kupovat, a také jak naloží s použitými obaly.“
Dvaapadesátiletá pracující Vlaďka stejně jako Eliška o zálohování v jiných zemích věděla a je nakloněna zavedení téhož systému u nás. „Je to ekologické,“ upřesnila.
<h2>Sečteno podtrženo</h2>
Zálohování zjevně obnáší jen výhody a lidem se také zamlouvá. Můžeme tak jen doufat, že se naši politici umoudří a připíšou Česko na seznam zemí, kde se nápojové plechovky a PET lahve recyklují a vrací do regálů.

Slováci už zálohují, Češi o tom jen mluví

Vystudovala jsem překladatelství a tlumočnictví z francouzštiny a dál docházím do ateliéru sochařství na AVU. Věnuji se literárnímu překladu, ilustraci a grafice. Autorské texty jsem začala psát teprve nedávno, pisatelských zkušeností jsem tedy doteď nabývala převážně skrze překlad. Nejlíp se orientuji v tématech z oblasti kultury, zajímá mě ale taky ekologie, zdravotnictví nebo sociální problematika.

Marie Jiřičková

Detail autora

Dočasný přístup k prémiovému obsahu

na měsíc ZDARMA

Vyzkoušej

Možnost dostávat speciální zprávy a nabídky na e-mailovou adresu

Předplatné na měsíc za 149 Kč

Měsíční

Předplatné za 1 490 Kč ročně

Roční

Hlavní stránka

Události

Autoři

Kontakty

Registrace / Přihlásení

GDPR

Obchodní podmínky

Kariéra 

Dobrý den {NAME}, Vaše registrace k odběru prémiového obsahu magazínu ForBeIn.cz proběhla úspěšně. Přihlašujte se pomocí těchto údajů: Login: {USERNAME} Heslo: {PASSWORD}
na <a href="{LOGIN_PAGE}">této</a> stránce.
Děkujeme za zájem,
Redakce ForBeIn.cz

Dobrý den, zaregistrovali jsme Váš požadavek na obnovení hesla k účtu {USERNAME}. Klikněte <a href="{RESET_PAGE}">sem</a> a za chviličku to bude hotové :)
Děkujeme za důvěru a zájem,
Redakční podpora ForBeIn.cz

Marie Jiřičková

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.