<div>
Na rozdíl od golfu, který do své české sportovní terminologie přebírá značné množství původních anglických pojmů a slov, domlouvají se čeští ragbisté mnohem originálnějším slovníkem. Roj, mlýn, pilíř, vazač, rváček… Co slovo, to dotek poezie. Kde se ale české ragbyové názvosloví vzalo? A jak zamíchal ragbyovými pravidly Ferda Mravenec? 
</div>

<div>
<h2 class="Text">Ragby, nebo fotbal?</h2>
</div>
<div>
Počátkem 19. století se proti sobě na Britských ostrovech vymezily dvě podoby jedné kolektivní míčové hry. V první z nich tvořilo podstatu hry kopání do míče – takový byl fotbal v Etonu, Shrewsburry, Westminsteru a Charterhouse, přičemž tato varianta zápolení se obvykle nazývala „dribbling game“. Při druhé z nich – jako v případě škol v Rugby, Marlborough a Cheltenhamu – šlo v zásadě o to míč získat, udržet ho a přihrát spoluhráči. A když podle legendy jistý student v Rugby – William Webb Ellis – vzal v roce 1823 míč do ruky a běžel s ním přes celé hřiště, zrodilo se ragby.
</div>
<img title="Sto let staré francouzské vydání ragbyových pravidel. Zdroj: P.CH. - se svolením" src="/uploads/Sekora_01_222d7cfc8a.jpeg" alt="Sto let staré francouzské vydání ragbyových pravidel" />

<h2 style="font-weight: 400;">Anglická hra přichází do Československa z Francie </h2>
K nám však dorazila hra se šišatým míčem až o sto let později, a to zásluhou mladého sportovního redaktora brněnských Lidových novin, který byl v roce 1923 vyslán jako reportér do Francie. Tento muž se jmenoval Ondřej Sekora a z Francie si přivezl nejen spoustu zážitků, ale také lásku ke dvěma sportům, které se mezi tamními fanoušky těší veliké oblibě dodnes: cyklistice a ragby! Pro Lidové noviny, týdeník Sport a hry a později také pro časopis Sport, který sám založil, psal Sekora reportáže a kreslil ilustrace a karikatury. V roce 1927 se jako novinář dokonce zúčastnil již tehdy legendárního závodu Tour de France a díky slušné znalosti francouzštiny se mu ve dvacátých a třicátých letech dařilo příležitostně publikovat své texty i ve francouzských novinách a časopisech.
<img title="Ondřej Sekora. Zdroj: fotobanka ČTK via Český rozhlas - se svolením" src="/uploads/Sekora_04_jpg_217a75a278.jpeg" alt="Ondřej Sekora" /> 
<div>
<h2 class="Text">První ragbyová pravidla</h2>
</div>
<div>Čeští čtenáři časopisu Sport se pak díky Sekorovi mohli od ledna do dubna 1926 průběžně seznamovat s pro ně zatím exotickou hrou, o které ovšem mnoho nevěděli dokonce ani tehdejší sportovní odborníci.</div>
<div> </div>

<div>
Právě zde se tak české prostředí mohlo seznámit s půvabnými názvy s nádechem přírody a poezie. Sekora se rozhodl, že hráči budou tvořit „mlýny“, které budou na svých tělech držet „pilíři“ s „mlynářem“, a za nimi se do boje pustí „rváčci“ nebo „vazač“. Hráče obecně zase rozdělil na „rojníky“ a „útočníky“, byť v angličtině se pozicím označeným jako útočníci říká „backs“. Navzdory takovýmto drobným nepřesnostem se ovšem Sekorovo názvosloví ujalo do té míry, že se v českém ragbyovém světě používá zcela přirozeně dodnes.
</div>
<img title="Ondřej Sekora - Rugby. Jak se hraje a jeho pravidla. Zdroj: Ondřej Sekora / Creative Commons, CC 2.0" src="/uploads/Sekora_05_61b4adb951.jpeg" alt="Přebal knihy Ondřeje Sekory" />
<h2 style="font-weight: 400;">Českých ragbyový duch pochází z Moravy</h2>
Nezůstalo ale jen u překladu pravidel. Sekora sice nikdy nepůsobil jako hráč, ale do dějin tuzemského ragby se zapsal třeba jako trenér a rozhodčí. Ve vůbec prvním ragbyovém utkání na našem území si připsal hned trojnásobnou roli: nejen že byl rozhodčím zápasu, ale angažoval se rovněž jako trenér obou soupeřících mužstev. Slavné utkání mezi SK Moravská Slavia a AFK Žižka Brno se odehrálo 9. května 1926 v areálu bývalé císařské kadetky v Brně-Pisárkách. Dnes už není příliš podstatné, že zápas skončil výsledkem 31:17 pro Slavii, ani že zápas „začal se velkým přívalem deště, který omezil návštěvu diváků jen asi na patnáct set,“ jak se psalo den po zápase v Lidových novinách. Za zmínku ovšem stojí, že první hráči se rekrutovali především z řad fotbalistů a zápasníků, které se Sekorovi podařilo nadchnout pro zbrusu nový sport. A podobně jako počátkem 19. století v Anglii, i u nás se první ragbyoví nadšenci našli zejména mezi studenty.
<img title="Zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna - se svolením" src="/uploads/Sekora_06_jpg_11a0707a04.jpeg" alt="Pamětní deska O. Sekory v Brně" />

<div>
<h2 class="Text">Něžné ragby</h2>
</div>
<div>
Když se v roce 2017 konala v Ostravském muzeu výstava s příhodným názvem Hra síly, odvahy a bojovnosti, mohli si její návštěvníci ověřit jeden zdánlivý paradox. Ragby totiž není sportem barbarským, naopak je zosobněním naděje, důvěry a respektu. Důkazem a potvrzením ragbyového paradoxu budiž skutečnost, že nejcennějším exponátem výstavy byl předmět navýsost křehký: unikátní výšivka z 2. poloviny 19. století zobrazující první zápas v ragby! Nemělo by nás proto ani překvapit, že české ragby vděčí za mnohé tvůrci Ferdy Mravence. A že je dokonce o celý rok starší než legendární postavička… 
</div>
<img title="Ilustrace Ondřeje Sekory - ragbyová skládka. Zdroj: Ondřej Sekora / Creative Commons, CC SA 2.0" src="/uploads/Sekora_03_120f771943.jpeg" alt="Ilustrace Ondřeje Sekory - ragbyová skládka" /> Zdroje: <a href="http://www.ragby.info/historie-ragby-v-ceske-republice/">www.ragby.info</a>, <a href="http://www.ceskeragby.sportovnilisty.cz/retro/neznama-historie-ragby/">www.ceskeragby.sportovnilisty.cz</a>, <a href="https://theses.cz/id/fysrih/">theses.cz</a>, <a href="https://www.irozhlas.cz/sport_ostatni-sporty/ragby-do-ceskoslovenska-privezl-ondrej-sekora-autor-ferdy-mravence_201409251442_vman">www.irozhlas.cz</a>,<a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/rugby-jak-se-hraje-a-jeho-pravidla-268257">www.databazeknih.cz</a>,<a href="https://www.idnes.cz/brno/zpravy/ondrej-sekora-jubileum-ferda-mravenec-expert-tomas-prokupek.A190924_160224_brno-zpravy_krut">www.idnes.cz</a>, <a href="https://www.reflex.cz/clanek/historie/97626/autor-ferdy-mravence-zakladal-ceske-ragby-a-za-okupace-byl-veznen-ondrej-sekora-se-narodil-pred-120-lety.html">www.reflex.cz</a>

Jak Ferda Mravenec začal hrát ragby. Aneb sportovní kariéra Ondřeje Sekory

Určitě patří k nejznámějším Slovákům v českých dějinách 20. století. Milan Rastislav Štefánik. Legenda. Jeden ze spoluzakladatelů samostatného Československa. Ale napadlo vás někdy, že stopy tohoto Čechoslováka s francouzskou národností narozeného v Rakousku-Uhersku najdeme skoro na všech kontinentech?

<h2 style="font-weight: 400;">Voják, politik, letec, vědec…</h2>
Štefánik byl světoběžník, ale do světa se ostatně vydala také jeho socha z dílny slavného českého umělce a Štefánikova přítele Bohumila Kafky. Krom pražského Petřína či bratislavského nábřeží Dunaje stojí Štefánik také třeba v nevelkém jihofrancouzském městečku Paulhan, které se stalo sesterskou obcí jeho rodné Košariské.
<img title="Zdroj: Bohumil Kafka Paulhan / Wikimedia Commons, CC BY SA 4.0" src="/uploads/Stefanik_06_8d8d9acd40.jpeg" alt="Štefánikova socha od Bohumila Kafky" />
<h2 style="font-weight: 400;">… ale hlavně astronom</h2>
Francie se Štefánikovi stala druhým domovem. V létě 1912 získal francouzské občanství, ve Francii prošel leteckým výcvikem, pro tamní vládu konal diplomatické mise.

Ve francouzských službách stihl ještě před válkou zřídit observatoř v Ekvádoru, pozorovat slunce v Brazílii, Austrálii i na Novém Zélandě. Meteorologickou stanici vybudoval také v Maroku.
<img title="Observatoř na Mont Blanc, 1908. Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo" src="/uploads/Stefanik_04_cbcf23e3d6.jpeg" alt="Observatoř na Mont Blanc, 1908" /> 
To už měl za sebou také dobrodružnou expedici na nejvyšší vrchol Evropy: cílem bylo na Eiffelověobservatoři pozorovat sluneční aktivitu v atmosféře. Špatné počasí ale tehdy badatele na vrcholu Mont Blanku uvěznilo o týden déle, až jejich kolegové pod alpským velikánem přestávali věřit, že jsou stále naživu. Přežili. I když pozorování nebe během třítýdenního pobytu věnovali pouhých pár desítek minut! Neobyčejné dobrodružství bylo součástí prestižního zaměstnání na observatoři v Meudonu u Paříže, kde Štefánik působil jako asistent proslulého profesora Pierra Janssena, jenž si aktivit mladého vědce velmi považoval. 
<img title="Paul Gauguin: Vzývání 1903. Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo" src="/uploads/Stefanik_03_a0aae71e9d.jpeg" alt="Paul Gauguin: Vzývání 1903" /> 
<h2 style="font-weight: 400;">Evropský sen o mýtickém Tahiti </h2>
Touha po exotických krajích je nakažlivá. Kdo by neznal třeba francouzského malíře Paula Gauguina, jehož malby spoře oděných Tahiťanek vlastně zrodily evropský sen o idylickém životě na vzdálených ostrovech. K popularizaci mýtu o Tahiti ale přispěl také „náš“ hrdina Štefánik.
<img title="Josef Kotulič / Wikimedia Commons, CC SA 4.0" src="/uploads/Stefanik_05_28458102c5.jpeg" alt="Socha M. Ř. Štefánika" /> 
„Pan Stephanik laskavě žádá veřejnost, aby se v průběhu několika dnů zdržela výstupů k observatoři na hoře Faiere,“ dočetli se v květnu 1910 čtenáři zpravodaje vycházejícího na dalekém Tahiti. Dnes už existenci Štefánikovy provizorní observatoře na kopci nad hlavním městem Francouzské Polynésie Papeete dokládá jen pár dobových fotografií. Požár v roce 1948 ji srovnal se zemí. Připomíná ji ale pamětní deska, kterou na vrcholu hory postavili členové expedice Tahiti ’94, jež se pod vedením legendárního slovenského horolezce a cestovatele Františka Keleho vydala po Štefánikových stopách. Na ostrově Vava’u na nedalekém souostroví Tonga nalezli též zbytky betonových pylonů, které „muži, který se dívá na hvězdy“, jak domorodci Štefánikovi přezdívali, sloužily jako stativy pro pozorování Slunce.
<img title="Přístav v Papeete Tahiti počátek 20. století. Zdroj: Couloun / Wikimedia Commons, volné dílo " src="/uploads/Stefanik_07_df1d993094.jpeg" alt="Přístav v Papeete Tahiti počátek 20. stoleti. " /> 
<h2 style="font-weight: 400;">Zatmění s kometou</h2>
Štefánikovi se v Polynésii zalíbilo, dokonce přemýšlel o založení tamní slovenské kolonie. Ale jeho hlavní poslání bylo vědecké. V roce 1910 pozoroval nad Papeete Halleyovou kometu. Pozorování se mu sice kvůli špatnému počasí nezdařilo, ale astronom si spravil chuť o rok později, kdy se vydal za zatměním Slunce na datovou hranici planety na Tongu. Tentokrát se mu naopak podařilo přivézt do Evropy vynikající fotografie úplného zatmění Slunce. Po sto letech od Štefánikova pobytu se na místo vypravila česká patnáctičlenná expedice s názvem Ebitahicykl v čele se Štefánikovým obdivovatelem, astronomem Jiřím Grygarem…

A propos: části dřevěného plotu zdobené řezbami Paula Gauguina, které Štefánik přivezl ze svého pobytu v Tichomoří, jsou dnes uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze! Zdroje: <a href="https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Milan_Rastislav_%C5%A0tef%C3%A1nik">Wikimedia Commons</a>, <a href="https://mrstefanik.sk/milan-rastislav-stefanik-strucny-zivotopis/">mrstefanik.sk</a>, <a href="https://www.ceskatelevize.cz/lide/milan-rastislav-stefanik/">Česká televize</a>

M. R. Štefánik: Po stopách lovce komet

Překladatel, kritik, redaktor, publicista, autor, pedagog. Přes dvacet let průběžně přispívám do rozmanitých periodik a dalších médií. Jako překladatel, redaktor či editor spolupracuji s tuzemskými i zahraničními nakladatelstvími.
Překládám z francouzštiny.

P. C. H.

Detail autora

Dočasný přístup k prémiovému obsahu

na měsíc ZDARMA

Vyzkoušej

Možnost dostávat speciální zprávy a nabídky na e-mailovou adresu

Předplatné na měsíc za 149 Kč

Měsíční

Předplatné za 1 490 Kč ročně

Roční

Hlavní stránka

Události

Autoři

Kontakty

Registrace / Přihlásení

GDPR

Obchodní podmínky

Kariéra 

Dobrý den {NAME}, Vaše registrace k odběru prémiového obsahu magazínu ForBeIn.cz proběhla úspěšně. Přihlašujte se pomocí těchto údajů: Login: {USERNAME} Heslo: {PASSWORD}
na <a href="{LOGIN_PAGE}">této</a> stránce.
Děkujeme za zájem,
Redakce ForBeIn.cz

Dobrý den, zaregistrovali jsme Váš požadavek na obnovení hesla k účtu {USERNAME}. Klikněte <a href="{RESET_PAGE}">sem</a> a za chviličku to bude hotové :)
Děkujeme za důvěru a zájem,
Redakční podpora ForBeIn.cz

P. C. H.

Buďte pravidelně v obraze díky našemu newsletteru.