Find My Kids: Aplikace pro lokalizaci dětí

Čas trhnul oponou o třicet let nazpět a je mi znovu devět. Přicházím sama domů ze školy, odhazuju aktovku, převlékám se a jdu ven hrát vybíjenou nebo skákat přes gumu. Až se máma vrátí domů z práce, bude vědět, že jsem někde na hřišti a že do tmy přijdu na večeři. Má dnes ale takovou svobodu i můj brzy devítiletý syn?

Rodičovské trackery

Nedávno jsem narazila na aplikaci Find My Kids: Dětský tracker. „Find My Kids je aplikace pro rodiče, která vám pomůže zahnat obavy o vaše dítě, když zrovna není s vámi, nebo vám nezvedá telefon,“ hlásá popis této apky v Google Play. Jak to celé funguje? Použití je vcelku jednoduché - nainstalujete aplikaci do svého telefonu a k ní přidruženou aplikaci Pingo! do mobilu, nebo chytrých hodinek dítěte.

V základní, neplacené verzi můžete dítě pomocí telefonu pouze lokalizovat. Kde se pohybuje, jestli došlo v pořádku do školy, nebo třeba na dramaťák. V rozšířené verzi pak nabízí i další funkce. „Můžu poslat dceři hlasitý signál v případě, že má ztlumené vyzvánění nebo telefon pohozený někde v batohu, můžu kontrolovat, jestli ve škole zrovna nehraje Minecraft místo počítání matematických rovnic, a taky odposlouchávat zvuky okolí, abych zjistila, jestli není s někým, s kým nechci, nebo jestli neprobírá potenciálně nebezpečná témata typu zkoušení drog,“ svěřuje se maminka Monika M., která aplikaci používá.

Dva roky natvrdo

Na trhu jsou i další obdobné aplikace. Některé z nich dokonce disponují funkcemi typu čtení příchozích textovek dítěte, abyste měli stoprocentní přehled, o čem si dítě píše a s kým. Mimochodem, pokud byste zprávy svého dejme tomu puberťáka četli bez jeho svolení a on tuto skutečnost podal k soudu, hrozí vám trest odnětí svobody až na dva roky. Porušujete tím totiž trestní zákoník, konkrétně § 182 o listovním tajemství, který se mimo klasických dopisů vztahuje i na textové, zvukové či obrazové zprávy.

Zdroj: Keren Fedida / Unsplash

Vyzkoušeno na synovi

Chtěla jsem zjistit, jak spolehlivě Find my kids funguje, protože na nepřesnost si stěžují někteří recenzenti z řad rodičů. Z experimentálních důvodů jsem proto synovi nainstalovala Pingo! do mobilu a vyslala ho jít si zahrát s kamarády fotbal. Výsledek? Lokalizace fungovala bez problémů. Když jsem zapnula výstražné zazvonění, bylo o dost hlasitější než běžné vyzvánění. Nicméně pokud byl batoh v delší vzdálenosti, přeslechl syn alarm i tak. Co se týče odposlechu okolních zvuků, aplikace dokázala zachytit hovor jasně a na vzdálenost minimálně šesti metrů od mobilu. Za mě tedy poměrně velká spolehlivost.

Nebezpečí na každém rohu?

Obavy o bezpečí dětí jsou samozřejmě nejčastějším argumentem, proč podobné aplikace využívat. Rychlá auta, feťácké party, strejdové lákající na pohlazení si štěňátka. Nebezpečí všude, kam se podíváte! Opravdu? Popravdě, je to spíše iluze vyvolaná mediálním obrazem. Psychologové se shodují v tom, že děti a jejich zdravý vývoj dnes více než cokoli jiného ohrožuje permanentní vysedávání doma u tabletu bez přítomnosti vrstevníků, a s tím spojená rizika sociálních sítí.

Například co se týče únosů dětí, policie řeší dle statistik zhruba deset případů ročně. Většina z těchto trestných činů je ale spáchána osobou, kterou dítě důvěrně zná, nejčastěji druhým rodičem, který se nedokáže vyrovnat s nesvěřením potomka do své péče. „Řešíme v tomto ohledu opravdu jednotky případů za rok,“ sděluje tiskový mluvčí české policie Ondřej Moravčík. „Nejčastěji se jedná o případy dětí z mezinárodních manželství, kdy se rodiče nedokážou dohodnout a jeden z nich odveze dítě do své původní země. Víme, kde se dítě nachází, ale dokud se případ nevyřeší soudně, nemůžeme s tím nic dělat“. Dále mluvčí dodává: „V naší práci je velmi efektivní také aplikace Echo, která hlásí člověka v ohrožení. Pokud se zaregistrujete a objeví se případ pohřešované či jinak ohrožené osoby, ihned vám přijde na mobil fotka a popis dotyčného. Tento postup nám pomohl rychle vyřešit nejeden případ.“

Zdroj: Anastasia Shuraeva / Pexels

Co na to děti?

Zajímalo mě, jestli sledování aplikací vadí dětem samotným, a proto jsem provedla průzkum mezi šesti dětmi ve věku 7–14 let. Všechny oslovené děti se překvapivě shodly na tom, že kontrola lokalizace jim přijde v pořádku, a že by se díky ní dokonce cítily bezpečněji. „Mám cukrovku a neměl bych strach, že by rodiče nevěděli, kde jsem, kdybych ztratil vědomí,“ říká osmiletý David. „Vždycky, když jedeme někam, kde je zmatek a hodně lidí, bojím se, že se ztratím, takhle bych se nebál,“ svěřuje se Marek, rovněž osm let.

Při představě odposlouchávání okolních zvuků se už ale děti začínají bouřit. „Nebyl bych proti, kdyby se rodičům zobrazilo varování u některých klíčových slov, třeba hulit, pivo, umřít a tak. Ale odposlouchávat celé rozhovory bych bral jako velké zasahování do soukromí,“ sděluje Erik, 13 let. „To bych radši ten mobil vůbec nenosila,“ shrnuje názor v podstatě všech dotazovaných dětí Viktorie, 14 let.

Dobrý sluha, špatný pán

Asi jako všechno ostatní, je potřeba aplikaci používat s rozmyslem. Nejužitečnější mi přijde u mladších dětí. Těch, které se teprve učí jezdit MHD, poznávat hodiny, poprvé se bez dozoru potkávají s kamarády. U dětí, které toto již bezpečně zvládají, bych se přimlouvala za větší důvěru – nejen v děti samotné, ale i v nás rodiče. Že dokážeme dětem dostatečně důrazně vysvětlit, jak se chovat v potenciálně nebezpečných situacích, naučíme je stanovit si hranice a říct pevné ne, když je potřeba.