Fosfor bude nové zlato: vše, co o něm potřebujete vědět už dnes

Co vás napadne jako první, když se řekne fosfor? Hnojivo pro rostliny, nebo vražedná fosforová bomba? Fosfor jako základní prvek život dává i bere. Dříve měl kvůli svému světélkování ve tmě a vysoké zápalností pověst obávaného „ďáblova prvku“. Dnes se bojíme spíš jeho nedostatku. Až jednou dojde, budeme mít my všichni zaděláno na obrovský průšvih. 

K čemu potřebujeme fosfor?

Stejně jako člověk potřebuje ke svému životu bílkoviny, sacharidy a tuky, rostlina čerpá z půdy tři základní prvky své výživy: dusík, fosfor a draslík. Draslíku bylo dost odjakživa, dusík už umíme vyrábět uměle a prakticky neomezeně.

„Dusík byl v 19. století stejně nedostatkové zboží jako fosfor,“ vysvětluje paleoekolog Petr Pokorný. „To už jsme ale vyřešili díky umělé syntéze amoniaku ze vzduchu. Dusíku je v atmosféře 70 % a je to prakticky neomezený zdroj k levné výrobě umělých hnojiv. Přehnojené zemědělské půdy ho proto obsahují spíš nadbytek. Draslík je zase jeden z nejběžnějších minerálů v zemské kůře. Navíc je dost i jeho koncentrovaných ložisek.“

Co nám ale bolestně chybí, jsou nevyčerpatelné zásoby fosforu. Přebytek dusíku a draslíku přitom jeho nedostatek nevyřeší. Bez fosforu rostliny nemohou růst, kvést a dovést své plody do zralosti. Pro sedm miliard obyvatel naší planety jsou zase nenahraditelné rostliny – ať už jako zdroj potravy, nebo jako klíčová součást téměř všech ekosystémů.

Už vám varovně bliká kontrolka? Máte pravdu, pojďme se podívat, jak jsme na tom se světovými zdroji fosforu.

Proč je ho málo?

Většina našich pozemských zásob je ve formě fosfátových minerálů. Nejvýznamnější ložiska leží na území USA, Číny, Indie, Maroka, Alžíru a Sýrie, jsou však už částečně vytěžená a bohužel neobnovitelná.

„Za několik let může vzniknout nový politický problém. Některé země budou mít spolu s fosforem pod kontrolou celý trh s potravinami,“ tvrdí pro Guardian Martin Blackwell, autor nové studie z britského výzkumného centra Rothamsted Research.

Narůstající světová populace potřebuje stále víc jídla. Za posledních padesát let se proto spotřeba fosfátových hnojiv zpětinásobila, do roku 2050 vědci navíc očekávají další zdvojnásobení. Ve studii uveřejněné v Journal of the American Chemical Society bije na poplach mezinárodní tým téměř 40 výzkumníků. Jejich pesimistické modely tvrdí, že fosfor dojde už v roce 2040. Optimistické scénáře nám dávají až 400 let.

Co se stane, pokud do té doby nevymyslíme řešení? Český hydrobiolog Jindřich Duras odhaduje, že po vytěžení zásob fosforu naše planeta uživí možná jen miliardu lidí, tedy sedminu dnešního množství. Tolik nás po světě naposled běhalo v roce 1804.

Kde ho vzít?

Nejspíš vám to s ohledem na předcházející fakta bude připadat absurdní, ale krok číslo jedna zní - přestat fosfátovými hnojivy plýtvat.

„Urputná snaha dosáhnout maximálních zemědělských výnosů způsobuje rozsáhlá poškození půdy a mrtvé zóny v řekách i mořích. Znečištění fosforem je jeden z nejvážnějších problémů naší planety, hned vedle klimatických změn,“ nebere si servítky studie publikovaná v časopise Science už v roce 2015.

Další naděje se rýsuje v nových technologiích a recyklaci fosfátů z odpadních vod, hnoje a jatečního odpadu. Šlechtí se také nové odrůdy rostlin s menší spotřebou fosforu.

Inspiraci si ale můžeme vzít i z historie, stejně jako citovaný biochemik Martin Blackwell. Se svým týmem otestoval téměř 200 let starou recepturu na hnojivo ze zvířecích kostí rozpuštěných v kyselině sírové. Výsledek? „Funguje stejně a v některých ohledech i lépe než komerční fosfáty. Tento způsob by mohl pokrýt 15 až 25 % potřebného množství fosforu pro zemědělství Velké Británie,“ tvrdí s nadšením Blackwell.

Drahocenný fosfor můžete do půdy vracet i vy sami pomocí kompostování organických zbytků, nejlépe spolu s vaječnými skořápkami a popelem z krbu.

Zamyšlení na hraně

Na závěr dovolte jedno lehce morbidní zamyšlení. Věděli jste, že vaše tělo obsahuje zhruba 750 gramů fosforu? Možná tak jednou naše ostatky budou patřit mezi to nejcennější dědictví, které můžeme příštím generacím odkázat.