Kyberšikana zabíjí a týká se i vás. Zažila ji skoro půlka našich dětí

„A teď jednu fotku bez podprsenky. No tak, přece se chceš stát modelkou!?“ Šestnáctiletá Klára odloží mobil a za zamčenými dveřmi koupelny se váhavě svléká. Vždyť to bude jen pro agenturu a slíbené peníze potřebuje na vysněný iPhone. Párkrát cvakne spoušť, pak odeslat a... je chycená! Během pár vteřin padla do pasti kyberteroristy, který z Kláry, možná právě vaší dcery, udělá za několik dnů naprostou trosku. 

Zdroj: Sora Shimazaki / Pexels

Svoje nahé fotky posílá přes internet 15 % dětí mezi 7 a 17 lety, a dokonce 40 % mladých lidí mezi 18 a 25 lety! Potvrzuje to výzkum Univerzity Palackého v Olomouci s partnerem O2 Czech Republic a. s. v rámci projektu České děti v kybersvětě. Proč? Nejčastěji jen chtějí upoutat pozornost, flirtují nebo tímto způsobem obdarují svého partnera. 

Od sextingu je přitom k vydírání jen krůček. A aspoň jednu z forem kybernetické agrese zažilo jen v posledním roce 41 % dětí od 7 do 17 let. 

„Jednoznačně se množí případy sdílení intimních materiálů dětí, to lze dokladovat navýšeným počtem prověřovaných případů Policií ČR na celém území ČR. Útočník dítě umí manipulovat, láká další a další materiál, slibuje dárky, následně pak přechází k vážným výhružkám, čímž způsobuje psychickou a někdy i fyzickou újmu. Dítě má dva světy – ten virtuální umí ovládat, ale neumí se v něm chovat. Jediný účinný způsob, jak dostat rizika do povědomí, je prevence,“ zdůrazňuje pro portál e-bezpeci.cz kpt. Bc. Pavel Schweiner (Policie ČR, KŘPOL). 

Tuhle hru znáte? 

Nejspíš ano, hrajeme ji doma skoro všichni. My jsme ti spořádaní rodiče, co neznají pornografii, násilný obsah ani online kasino. A naše děti před námi zase hrají na to, že v životě neviděly video brutální šikany, nebaví se s cizími lidmi na Messengeru a nezkouší nebezpečné výzvy z TikToku. Do kapsy si lžou obě strany. Zatímco my ztratíme nejčastěji jen pár stovek (a iluzí), naše děti přicházejí o mnohem víc. O křehkou sebedůvěru, zdraví a někdy i život. 

A my rodiče? Většinou se všechno dozvíme až jako poslední. Jessice Logan z Ohia bylo 18 let, když její expřítel zveřejnil intimní fotky z doby jejich vztahu. Jessica se stala terčem posměchu všech spolužáků. „To je ta šlapka, co posílá své fotky,“ poslouchala ve škole každý den. Dívka tlak okolí neustála a spáchala sebevraždu. Její matka o ničem netušila, dokud nezačaly ze školy chodit dopisy oznamující neomluvenou absenci. „Do poslední chvíle jsem věděla jen útržky. Až potom jsem zjistila, že byla napadena a mučena.“ 

Zdroj: Anastasia Shuraeva / Pexels

Sejdeme se v kyberpekle 

Chatovací místnost na platformě Telegram se rychle plní. Anonymní uživatelé tu za své tučné vstupné zaplacené v kryptoměnách očekávají příchod nové „otrokyně“. Konečně se objevují první nahé fotky a videa vyděšené dívky. Hosté v místnosti jí poroučí nožem vyřezat do své kůže nápis „děvka“. Oběti jsou kromě pornografie a sebepoškozování nuceny také k ponižování na veřejných místech, jako je olizování špinavých pouličních záchodů. Věk nejmladší z nich? Osm let. 

Tohle je skutečný příběh kyberšikany z Jižní Koreji, který medializuje dokument Netflixu názvem Kyberpeklo: jak odhalit zneužívání na internetu. 

Dovedete si na jejím místě představit vaši dceru? Měli byste, protože podobných virtuálních mučicích místností existuje nespočet. Policie po jejich správcích pátrá dlouhé měsíce a roky. Pokud se jim vůbec podaří pachatele dostihnout, vyrojí se desítky dalších s lépe zabezpečenou skrytou identitou: „Videa z tohoto případu se i přes dopadení pachatele dosud sdílí v číslovaných místnostech a chatovacích platformách. Další zločiny podobné tomuto se rozmáhají po celém světě,“ zazní v závěru dokumentu. 

Kde je poptávka, tam totiž okamžitě vzniká i nabídka. Dnešní děti a teenageři navíc mluví anglicky, jako když bičem mrská, a kvůli tomu jsou jejich profily na sítích v hledáčku deviantů z celého světa. 

Zdroj: Anete Lusina / Pexels

Mluvte spolu 

Musíme vás zklamat. Hodinka vašich dětí na internetu opravdu nezahrnuje pouze otravné rozbalování kinder vajíček, nekonečné herní tutoriály a Kovyho. Zvědavost a touha poznat i „temnou stranu síly“ je u dětí úplně normální. Co ale normální není? Váš nezájem a zlehčování. 

Mluvte spolu. Zeptejte se jich s upřímným zájmem na všechno, co je na internetu baví i děsí. Hlavně jim nic nevyčítejte, vzpomeňte na své vlastní lumpárny z dětství. 

„Rodič by měl především budovat s dítětem důvěryhodný a otevřený vztah, aby se nebálo za ním přijít, kdykoliv narazí na internetu na něco, co jej znepokojuje, vyleká nebo přímo ohrožuje,“ radí pro iDNES.cz Kateřina Schmidtová z Rodičovské linky. 

Nepodat mu při prozkoumávání online světa pomocnou ruku je totiž to samé, jako byste z okna nezúčastněně pozorovali cizího chlápka, jak odvádí vaše dítě ze školy. 

Zdroje: 

www.pdf.upol.cz, www.today.com, www.psychologytoday.com, www.idnes.cz,  media.netflix.com