On-line přenosy se života čápů

Symbol štěstí, nového začátku a života. Černobílý elegán s dlouhým červeným zobákem, jehož klapot patří k českým městům i vesničkám. Čáp. Známe ho od dětství. Určitě i z pohádek, kde plní roli porodního asistenta.

Vybavuji si batelovskou faru. Na střeše této bohulibé stavby bylo před zhruba čtyřiceti lety čapí hnízdo. Možná tam bylo i dříve, ale v dobách svého dětství jsem nepátral po historii. Takže fakt, že právě tam trávil prázdniny Karel Havlíček Borovský a že se tam zastavil při cestě do Brixenu, mne nikterak nezajímal. Žil jsem současností a vždycky jsem se těšil na cestu z horní části náměstí k domovu. Byla sice delší, ale zato s šancí, že třeba aspoň na chvíli zahlédnu majestátní obyvatele čapího příbytku.

Zdroj: Davor Denkovski / Unsplash

Ve dvacátých letech 21. století můžeme čápy pozorovat nonstop. Stačí jakékoliv zařízení s připojením k internetu a pak už jenom vybrat jednu z mnoha kamer, která z čapích hnízd nabízí on-line přenos.

S batůžkem do Afriky

Průkopníkem „čapího sledování“ je Miroslav Bobek. Dnešní ředitel pražské ZOO odstartoval v roce 1994 ve spolupráci s Českým rozhlasem projekt Africká odysea. Ten měl za cíl zjistit víc o černých čápech. Hlavně o jejich cestách do teplých krajin a také o pobytu v Africe. Tito ptáci byli vybaveni batůžky s vysílačkami.

V té době to byla úplně nová technologie. Umožňovala přes satelit monitorovat přesnou polohu ptáků. Organizátoři ale museli pro svůj záměr najít větší ptáky, které by neobvyklý náklad příliš nezatěžoval. 

Zdroj: https://www2.rozhlas.cz/capi/kdoleti.htm

Díky tomuto monitoringu víme, že čápi se od nás dostávají na jih dvěma cestami. Ze západních oblastí přes Španělsko, z východních přes Balkán a Turecko. Čapí máma se snaží vrátit vždy na stejné hnízdo, kde úspěšně vyvedla mladé. Tento fakt byl známý. Africká odysea zjistila, že to platí rovněž o zimovištích.

Součástí rozsáhlého a několikaletého projektu byl rovněž přímý internetový přenos z čapích hnízd. V polovině devadesátých let velká novinka, kterou sledovali v reálném čase pozorovatelé z celého světa.

Hvězda v Mladých Bukách na komíně

Před rokem se strhla čapí mánie nanovo. Mohl za to tatínek čapích mláďat Bukáček, kterému uhynula partnerka, a on zbyl na krmení hladových krků sám. Pomocnou ruku, a to doslova, poskytli lidé. Zejména pánové Jiří Zeman a Šándor Havrán, kteří několikrát denně na žebříku lezli ke hnízdu a krmili mladé čápy. Tomuto případu se věnovala i reportáž České televize v pořadu 168 hodin. Medializace byla zaručena. A protože i toto hnízdo sleduje kamera, neměli čapí junioři o diváky nouzi.

Jak upozorňuje ornitolog Petr Kafka, který se čápům věnuje posledních 15 let: „Nezabezpečené sloupy s elektrickým vedením jsou hlavním nebezpečím pro čapí populaci“. Našla na nich smrt nejen čapí maminka z Mladých Buků, ale i jedno z čápat, které bylo pojmenováno Bonifác. Jeho bratříčci, Pankrác a Servác, odletěli do teplých krajin.

To jsou panoramata

Ze mne se stal čapí pozorovatel úplnou náhodou. Když jsem si procházel webové kamery v Krkonoších, které miluji, tak jsem mezi Sněžkou a Luční boudou narazil na kameru v Bohuslavicích u Trutnova. S čapím hnízdem. A s veškerou pokorou a úctou ke všem ostatním ptačím obydlím musím říct, že tohle je nejkrásnější. Ne, že by snad mělo nějakou nadstandardní výbavu nebo velikost. Za všechno může kamera. Je tak hezky nastavená, že hnízdo, okolní krajina a obloha do sebe neuvěřitelně zapadají. Tuším, že se tomu říká kompozice. V tomto případě na jedničku s hvězdičkou.

Čapí rodinka v Bohuslavicích má i svoje webové stránky, kde najdete několik let zpátky „kroniku rodu“. Jak v psané, tak i foto a video – podobě. Na svědomí je má Tomáš Prouza, který mi prozradil, jak se od profese meteorologa dostal k zapálenému pozorovateli čapího života: „Mám kamaráda ve firmě, která zřídila v Bohuslavicích kameru. Zprvu mě zajímalo spíš počasí zachycené kamerou a reakce čápů na jeho různé extrémní projevy. Čapímu životu jsem propadl po snesení prvních vajíček v dubnu 2019“.

Tomáš má přehled nejen o hnízdu v Bohuslavicích a nedalekém Trutnově, ale sleduje radosti i starosti černobílých ptačích obyvatel v celé české kotlině. „Aktuálně je v Česku přes 50 veřejně dostupných kamer. Každý rok jich několik přibývá,“ dodává. A je něco, co ho z čapího života hodně překvapilo? „Loňský příběh Pětníčka, kdy se ho oba rodiče snažili udržet za každou cenu při životě, zatímco jinde by ho pravděpodobně zlikvidovali jako nežádoucí přítěž.“

Zdroj: Maurice Schalker / Unsplash

Možná máte někde poblíž komín s čapím hnízdem a chtěli byste ho pozorovat z pohodlí obýváku. Není to zas tak složité, ale zadarmo to nebude. „Největší investice byla pořízení postupně FullHD kamery, pak vyprojektování a výroba držáku, pořízení 4K kamery a zřízení bateriové zálohy. Měsíčně nás to prakticky nic nestojí, neb pro distribuci signálu z kamery na YouTube kompletně využíváme naši datovou síť,“ říká Lukáš Ronge ze společnosti HD Internet, která provozuje několik „čapohnízdích kamer“.

Ornitolog Petr Kafka, který také pravidelně mladé čápy přímo na hnízdech kroužkuje, dodává, jak každý z nás může přispět k jejich lepšímu životu: „Měli bychom chápat, že život ptáků se neodehrává jen na hnízdě, ale je spjatý s celou okolní krajinou. Každý pak, podle svých možností, může přispět k šíření informací o přírodě mezi své známé, vybudovat tůň pro obojživelníky, upozornit na špatně zabezpečený elektrický sloup nebo přispět na dobrou věc“.

A večer si po devatenácté hodině odpustit černou kroniku v podobě televizních zpráv, ale kochat se pohledem na obyvatele čapího hnízda v Bohuslavicích. V paprscích zapadajícího slunce je ten pohled totiž nejkrásnější.