Sinice útočí! Pozor na zanícené oči a játra mimo provoz

Možná nic. Anebo taky strávíte zbytek dne s příšernou migrénou, nevolností a vyrážkou. Mimochodem, pěknou „matějskou“ ze života uděláte i svým játrům.

Že to zní jako ráno po velkém flámu? Kdepak, za tyto nechtěné následky můžete poděkovat cyanobakteriím, hezky česky sinicím. Stačí přitom jediná koupel v zasažené vodě.

Toxická lázeň

V průběhu sezóny se dřív nebo později začne zelenat voda téměř ve všech přírodních nádržích. Můžou za to sinice a řasy, tedy vodní mikroorganismy. Relativně neškodné řasy patří mezi rostliny. Sinice jsou ale bakterie a některé z nich patří do „mafiánských“ rodů produkujících cyanotoxiny. A jsme doma!

„V posledních letech dochází k neúměrnému přemnožení sinic, které jsou nebezpečné jak pro lidské zdraví, tak pro vodní rostliny a živočichy. Sinice obsahují toxiny, které se mohou projevit v lepším případě alergií, v tom horším záněty očí a spojivek, žaludečními obtížemi, bolestí hlavy, malátností, oslabením imunity až poruchou funkce jater a možným vznikem rakoviny při dlouhodobějším kontaktu,“ vysvětluje pro Ekolist.cz Eliška Maršálková z Botanického ústavu AV ČR.

Zvlášť k srdci by si její slova měli vzít alergici, těhotné ženy a rodiče malých dětí. Vzhledem k nízké váze mohou mít děti závažnější příznaky otravy. A ano, ze stejného důvodu do zelených lázní nepouštíme ani další nadšené cachtaly, tedy psy. Zvlášť ty dlouhosrsté.

Dvakrát měř, jednou do vody běž. Zdroj: Ahmed / Pexels

Někdo to rád zelené

Deset minut a šup do sprchy. Přesně to je doporučená maximální doba koupele ve vodě zasažené sinicemi. I tak to lékaři nevidí rádi: „Nejlepší ochranou je skutečně se ve vodě se sinicemi vůbec nekoupat,“ potvrzuje dermatoložka Jitka Chaloupecká pro iDNES.cz. „Jiná účinná ochrana neexistuje.“

Riskli jste koupel? Ručník použijte až po důkladné sprše. Horlivé tření toxinům totiž jen usnadní cestu pod vaši kůži.

Rybičku z rybníku brčálníku? Ne, děkuji! Jíst ryby z vody zasažené sinicí není ten nejlepší nápad na večeři. Toxiny se hromadí hlavně v orgánech ryb, ale mohou být ve zvýšené koncentraci v celém jejich těle.

Brčálovou vodu radši nechte na koupání žábám. Zdroj: Richard Fletcher / Pexels

Sinice jako naděje do budoucna

Sinice nejsou jen nutné zlo. Jejich obrovským společenstvím můžeme poděkovat za produkovaný kyslík a významnou roli v koloběhu dusíku.

O některé rody sinic se zajímají také kosmické agentury NASA a ESA. Podle nového výzkumu University of Bremen by se daly pěstovat i na Marsu a díky tomu mohou sehrát klíčovou roli při jeho kolonizaci. Ve speciálním bioreaktoru simulujícím podmínky na rudé planetě to sinice zvládly na jedničku. „Jako živiny hodláme využívat zdroje dostupné na Marsu, žádné jiné,“ uvádí astrobioložka Cyprien Verseux v tiskové zprávě. „Chceme od tohoto důkazu přejít k systému, který bude možné efektivně použít na Marsu,“ dodává Verseux.

Z více než 2000 druhů sinic produkuje toxiny pouze 50 z nich. Mezi „hodné“ příbuzné patří třeba rod Arthrospira (známější pod komerčním názvem Spirulina), obsahující velké množství vitamínů a antioxidantů. Další látky v sinicích by se do budoucna mohly stát základem nových léků proti rakovině, antivirotik a antibiotik.

Berte to jako polehčující okolnost, až si kvůli nim budete muset odpustit osvěžující koupel v přírodě.

Mořská sinice Prochlorococcus marinus. Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo (CC0)