Slováci už zálohují, Češi o tom jen mluví

Oceány, lesy i skládky přetékají nápojovými plechovkami a PET lahvemi. Příroda je tak zaneřáděná cennými surovinami, které namísto dalšího využití přicházejí vniveč. Pomohlo by zálohování a recyklace.

Zálohový systém už funguje v řadě evropských zemí. Jako první ho podle serveru Zálohujme.cz zavedlo Švédsko, už v roce 1984. Nováčkem je naopak Slovensko, kde teď podle iDNES.cz funguje přes 2100 sběrných míst na obaly od nápojů. Sběr těchto obalů zákon ukládá povinně všem prodejnám s plochou nad 300 m2.

Slovensko slaví úspěchy

Jedním z těch, kdo na Slovensku zálohový systém prosadili, je manažer pro udržitelný rozvoj Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník. „Slovensko systém připravilo v rekordně krátké době, za pouhých deset měsíců,“ sdělil FORbeIN Ivan Tučník a dodal: „Všude jinde v Evropě měli na podobný projekt k dispozici minimálně dvojnásobek času“. Po několika měsících fungování je ještě brzy na hodnocení jeho úspěšnosti. Nicméně první zkušenosti nám ukazují, že Slováci si na zálohování rychle zvykli. Již nyní systém zvládne vysbírat až dva miliony nápojových obalů denně,“ uvedl.

Zdroj: Plzensky Prazdroj

Česko má k zálohování nakročeno

V roce 2021 vznikla v Česku Iniciativa pro zálohování, která započala dialog o zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky u nás. V té době už zálohovalo 12 evropských zemí, které vysbírají i více než 90 % plechovek uvedených na trh.

„V České republice nyní probíhají diskuse o zálohovém systému na mnoha různých platformách a poprvé se objevil i v programovém prohlášení vlády. Nedávný průzkum Iniciativy pro zálohování navíc ukázal, že zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky vítá osm z deseti Čechů, stejný podíl lidí je ochotný vracet použité nápojové obaly zpátky do obchodu,“ konstatuje Ivan Tučník. „Navíc věřím, že právě zkušenosti s přípravou slovenského systému nám pomohou najít vhodné řešení i pro Českou republiku,“ dodal. 

Více zálohovat, méně vyhazovat

Plošné zavedení zálohového systému by mohlo výrazně snížit množství odpadu v přírodě i ve městech. Spoluzakladatel spolku Trash Hero Jan Bareš pro Ekolist.cz uvedl, že z volně poházeného odpadu, tzv. litteringu, v České republice tvoří zálohované obaly pouhé 1 %.

Jinými slovy – zálohované obaly v české přírodě téměř nenajdete. A zahraniční zkušenosti to jen potvrzují: země, které zálohování zavedly, hlásí o 95 % méně odhozených obalů.

Hliník, plast i sklo

Zastánci zálohování ale necílí jen na plechovky a PET lahve. V centru pozornosti zůstávají i skleněné vratné lahve, jeden z nejprodávanějších pivních obalů v Česku a na Slovensku.

„Vratné lahve během jejich životnosti naplníme v průměru až 18krát a v oběhu vydrží i 6 nebo 7 let předtím, než je kvůli opotřebení vyřadíme, abychom z nich opět vyrobili novou lahev,“ popisuje Ivan Tučník přístup firmy.

Plechovky v číslech

Opakovaně použitelné jsou i plechové hliníkové obaly. Z použité nápojové plechovky lze vyrobit novou. Je potřeba vytvořit funkční systém jejich sběru a následného zpracování. Hliník lze recyklovat prakticky do nekonečna, aniž by ztrácel na kvalitě. Navíc plechovky z recyklátu, v závislosti na jeho podílu, mohou mít až o 80 % nižší uhlíkovou stopu a k jejich výrobě je potřeba až o 95 % méně energie než v případě plechovek z primárních surovin.

A co na to Češi?

Zeptali jsme se také několika Češek a Čechů, jestli by zálohový systém u nás uvítali a proč. 

Například Alžběta, šestnáctiletá studentka SŠ, o existenci zálohového systému v jiných zemích věděla a jeho zavedení v ČR by uvítala. „Zbytečně by se neplýtvalo, bylo by to ekologické,“ uvedla v dotazníku pro ForBeIn.cz.

Naopak devětadvacetiletý pracující Adam slyšel poprvé, že něco takového jinde funguje. I on by zálohování v Česku spíše uvítal. „Ať se to zavede,“ doplnil svou odpověď.

Pětadvacetiletá studentka VŠ Eliška také věděla, že v některých zemích už se zálohuje, a byla by ráda, pokud by systém fungoval i u nás. „Snížilo by to množství odpadního materiálu a lidé by víc uvážili, co a v jakém množství budou kupovat, a také jak naloží s použitými obaly.“

Dvaapadesátiletá pracující Vlaďka stejně jako Eliška o zálohování v jiných zemích věděla a je nakloněna zavedení téhož systému u nás. „Je to ekologické,“ upřesnila.

Sečteno podtrženo

Zálohování zjevně obnáší jen výhody a lidem se také zamlouvá. Můžeme tak jen doufat, že se naši politici umoudří a připíšou Česko na seznam zemí, kde se nápojové plechovky a PET lahve recyklují a vrací do regálů.