Tajemství Brněnského podzemí: Kam zmizelo tělo Marie Bartošové?

Brněnské podzemí skrývá mnohá tajemství: protiatomové kryty i evropsky významná kostnice se postupně odhalují veřejnosti. 

Měl to být docela obyčejný nedělní den. Květinářka Marie Bartošová vystoupila z tramvaje. Společně s ní také Miroslav Šudák, který jel do blízké nemocnice navštívit svou manželku. Když však položil nohu na tramvajový ostrůvek, doslova se pod ním propadla zem.

Marie Bartošová to viděla, a tak se pokusila Miroslava Šudáka zachránit. Stálo ji to však život. Její tělo zmizelo stejně jako zem pod Šudákovýma nohama. A zatím se nenašlo.

Příběh, který se skutečně stal

Toto není začátek nějaké hororové knihy, ale skutečný příběh, který se stal na ulici Pekařská 15. února 1976. Tragická událost pak dala podnět k objevování mystického Brněnského podzemí.

Část historie Brněnského podzemí je již veřejnosti odtajněna, nikdo však netuší, co stále zůstává očím obyčejného člověka skryto. Objevíme další protiatomové kryty? A najde se někdy tělo odvážné Marie Bartošové?

Zatopené prostory, skladiště i skládky

Podle Aleše Svobody, který se věnuje stavebně historickému průzkumu, můžeme počátky Brněnského podzemí datovat do období 14. století, kdy lidé pod svými domy budovali sklepení pro uskladnění potravin i různého zboží. „V 17. a 18. století pokračuje zvětšování sklepů hloubením dalších pater bez ohledu na nadzemní zástavbu. Vznikají rozvětvené sklepní labyrinty nejen pode dvory či sousedními objekty, ale zasahují hluboko před uliční čáry, pod veřejná prostranství, ulice i náměstí,“ vysvětluje Aleš Svoboda.

Postupně se podzemní prostory rozšiřovaly a v 17. století to došlo dokonce tak daleko, že se některé sklepy budovaly v hloubce tak velké, že je občas zaplavovala spodní voda. Tyto události ničily uskladněné zboží i celá sklepení.

Je smutnou pravdou, že historické podzemí muselo často ustupovat novým stavbám, a tak jej obyvatelé města zčásti zničili a z části zasypali odpadem jako jakousi podzemní skládku.

Lidské ostatky pod kostelem sv. Jakuba

I tak však bylo pro vaše oči kus žijící historie dochováno, a tak lze dnes obdivovat například kostnici pod kostelem sv. Jakuba, která se řadí mezi největší kostnice na našem kontinentu. „V Evropě existuje několik dochovaných kostnic, ale ta Brněnská se od nich odlišuje právě svou kultivovaností a svým duchovním rozměrem, který v ní návštěvník zažívá." řekl Svoboda.

Více než 50 000 kosterních ostatků nám odhaluje faktické informace o pohřbívání, zacházení s mrtvými i různé lékařské úkony. Prohlédnout si můžete náhrdelníky, které se dávaly mrtvým pro ochranu duše a také zdobené malované rakve určené pro důležité lidi.

Protiatomové kryty nejen pro vyvolené

Brněnské podzemí se rozšiřovalo i v novodobé historii. Během 2. světové války v důsledku obav z napadení vznikaly protiatomové kryty. Některé byly původně určené pouze pro vyvolené (například ten s označením 10-Z), schopné schovat a ochránit maximálně 500 osob. To naopak kryt Denis by dokázal pojmout až 3000 lidí.

Žádný z těchto krytů se však naštěstí prozatím nemusel využít. „Bylo pro nás důležité zachovat kryt v surové podobě, aby si návštěvníci dovedli představit, jaké by to mohlo být, přežít zde třeba 3 až 4 dny,” řekla ředitelka TIC Brno Jana Janulíková. Válečný konflikt na Ukrajině však využití krytu pod Petrovem přehodnotil a ten je opět v pohotovosti: „Kryt jsme se rozhodli odejmout turistickému informačnímu centru a mít ho připravený jako případný úkryt obyvatel. Modlím se, aby to bylo zbytečné," napsal na sociální síti náměstek primátorky Jiří Oliva.

Bradavice pod Brnem

Brněnské podzemí v sobě skrývá nejenom protiatomové kryty, ale také impozantní vodojemy. Původně bralo Brno vodu z řeky Svratky, avšak pro rychle se rozrůstající město přestala brzy kapacita vody stačit. A tak se podle vítězného návrhu londýnského architekta Thomase Docwryho nechaly vystavět vodojemy, které vzhledem připomínají podzemní paláce anebo snad Školu čar a kouzel v Bradavicích.

Jeden z nich je zpřístupněn i pro veřejnost (nyní až do odvolání v rekonstrukci) a neunikly také pozornosti filmových štábů. „O vodojemy zaznamenáváme konstantní zájem českých i zahraničních filmařů. Pro konkrétní spolupráce a následné prezentace filmových titulů ale čekáme na znovuotevření prostor,“ vysvětluje pro FORbeIN Mgr. Adéla Nováková, tisková mluvčí Turistického informačního centra Brno.

Myšlenky k využití vodojemů pod povrchem Brna směřují také ke kulturnímu vyžití obyvatel. V debatách jsou koncerty či kavárna v zajímavém prostředí: „Po znovuotevření ve vodojemech kromě prohlídek určitě plánujeme i kulturní akce, kavárna je následně v plánu v delším časovém horizontu,“ dodává Adéla Nováková.

Zdroje:

www.brnenske-podzemi.cz, cs.wikipedia.org, www.idnes.cz/brno/kniha-o-kostnici-u-sv-jakuba, www.idnes.cz/brno/vika-baroknich-rakvi-v-brne, https://www.brnenske-podzemi.cz/10-z-bunker, www.idnes.cz//brno-podzemi-kryt-denis-chodby, https://www.idnes.cz/brno/otevreni-protiatomoveho-krytu-pod-spilberkem, www.idnes.cz/40-vyroci-tragedie-v-pekarske-ulici, https://10-z.cz/, https://www.brnenske-podzemi.cz/kryt-denis, www.brnenske-podzemi.cz/vodojemy-na-zlutem-kopci, adoc.pub