Dnes je 21.5.2023, Svátek má
Sdílet článek:
Stojíte v zácpě. Vztekle praštíte do volantu, na schůzce jste měli být už před půl hodinou. Konečně zelená, šlápnete na plyn. Prásk! Váš nárazník se zakousne do auta před vámi. „Mozek mimo provoz?“ posunkuje z nabouraného auta druhý řidič, a to už vidíte rudě. Ale co když není daleko od pravdy? Za nitky vašeho adrenalinového řízení možná tahá jednobuněčný parazit. Ten samý, co s vaší ženou na druhém konci města právě vybírá rudou rtěnku a šaty s výstřihem.
Toxoplasma gondii je parazitický prvok. Cestu si k vám proklestí nejčastěji přes konzumaci syrového masa a kontakt s kočkami, které patří mezi jeho cílové hostitele. Co následuje, když si parazit vybalí kufry v našem těle?
„U člověka probíhá ve většině případů podobně jako běžné, chřipce podobné virové onemocnění. Po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst až do konce života. V České republice je nakažena asi třetina osob, v některých zemích (např. ve Francii) je však nakaženo téměř 90 % populace,“ uvádí na svém webu Katedra evoluční parazitologie Univerzity Karlovy pod vedením Doc. RNDr. Jaroslava Flegra, CSc.
Děsí vás představa zapouzdřeného vetřelce? Znepokojovat by vás ale měl hlavně jeho vliv na psychiku. Výsledky výzkumu Přírodovědecké fakulty UK jasně ukazují na rozdíly v chování infikovaných lidí. A co je zajímavé: parazit mění odlišným způsobem chování mužů a žen. „Nakažené ženy byly hodnoceny jako vřelejší, svědomitější a důvěřivější, nakažení muži byli naopak hodnoceni jako uzavřenější, méně svědomití a podezřívavější. Nakažené ženy jsou parádivější, muži o svůj zevnějšek naopak dbají méně.“
U obou pohlaví pak podle Jaroslava Flegra parazit zpomaluje reakční dobu na podněty: „Nakažení mají zhruba 2,7krát větší pravděpodobnost dopravní nehody než nenakažení. Toxoplazma také mění hladinu testosteronu, což ovlivňuje sexuální chování lidí“. Hm, že by se na pověsti vášnivých milenek a milenců u promořených Francouzů podílel i zákeřný prvok?
Dobrá otázka. S diagnostikou toxoplazmózy je to ale složitější. Krevní testy dokážou odhalit toxoplazmózu v aktivním infekčním stavu, nebo vám mohou potvrdit, že jste se s ní někdy v minulosti setkali. Žádný test vám ale nepoví, zda po sobě zanechala tkáňové cysty, které mohou řadu let spát a čekat na svou příležitost v podobě oslabeného imunitního systému. Akutní nákaza se řeší pouze u těhotných žen, dětí do 5 let a v případě komplikací. Ve všech ostatních případech by se s ní měl náš organismus vypořádat sám.
Americký zoolog Curtis Lively tvrdí, že parazité ovlivňují naše životy víc, než si myslíme: „Jsou vystaveni mnohem silnějšímu tlaku, aby měnili své vlastnosti. Mají kratší generační cyklus než hostitel, jejich evoluce probíhá rychleji, a tím před námi mají neustále náskok.“
Potvrzuje to i evoluční bioložka Betsy Foxman z Michiganské univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřila na pohlavně přenosné nemoci, pro jejichž úspěšné šíření je potřeba aktivní sexuální život hostitele. Podle Foxman si ideální podmínky v našem těle a mysli zařizují sami původci nemocí. Ať už je to dlouhá inkubační doba, vyšší libido nebo silnější zvlhčení sliznic nakažených, cíl je jen jeden: využít nás a jít zase o dům dál.
„Vše pro vaše potěšení!“ může znít marketingový slogan bakterie Triponema způsobující obávanou syfilis. Pro svou expanzi na další „pobočku“ má v průměru 30 až 90 inkubačních dnů. Během této doby vypadáte zdravě a sexy. Bakterie vás tak může vmanipulovat do rizikového sexuálního chování a vesele používat jako lákavou návnadu pro svou další kořist.
Antibiotika a antiparazitika vám při diagnostikované nákaze předepíše pouze lékař. Přesto existují i podpůrné přírodní cesty, jak nežádoucí hosty z našeho těla rychle vypoklonkovat. Patří mezi ně čaje a extrakty z ořešáku královského, pelyňku, křenu a cibule. Z koření potom parazitům nevoní zázvor, hřebíček, kurkuma nebo oregano. Kromě ostrých chutí nezapomeňte na zdravý životní styl, který udržuje imunitu, a tím i efektivní obranu v pohotovosti.
I když se toho na mikrobiální úrovni v našem těle může dít opravdu hodně, pořád ještě nemáme na horory ze světa hmyzu. Parazitická vosička smaragdová z řádu Ampulex loví šváby technikou připomínající černou magii. Jakmile si vyhlédne obzvlášť tučný kousek, svůj úlovek prvním bodnutím na chvilku připraví o pohyblivost. To je ale jen začátek.
Druhé bodnutí švába promění v poslušnou loutku, cupitající s vosou do jejího doupěte. Starostlivá vosí máma do něj naklade vajíčka a potom ho pečlivě zahrne hlínou, aby nemohl utéct. Šváb zůstává velkou část svého zbývajícího života při vědomí a může jen v tiché hrůze pozorovat, jak se stává živou spižírnou pro hladovou vosí školku. Ještě pořád máte pocit, že za sebou máte příšerný den?
Zdroje:
web.natur.cuni.cz, www.novinky.cz, www.respekt.cz, www.axios.com, www.lidovky.cz, https://sph.umich.edu/faculty-profiles/foxman-betsy.html,
theconversation.com, temata.rozhlas.cz
Dostávejte nové články do mailu.
Při vyplnění e-mailové adresy souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Copyright (c) 2023 forbein.cz