Ve vztahu má každý právo na tajemství

Víme to hned 

V dnešní ultra rychlé době jsme zvyklí dozvědět se o všem okamžitě. Že bylo zemětřesení na druhé straně zeměkoule, si přečteme do hodiny od události. Že dcera dostala ve škole pětku, na nás pípne z aplikace, ještě než dorazí domů a stihne si vymyslet přijatelnou výmluvu. To, že si kamarádka užívá dovolenou v Karibiku, prožíváme skrz její fotky na Instagramu skoro minutu po minutě. A podobný informační servis mnohdy očekáváme i od partnera – že nám zkrátka ihned poskytne adekvátní a úplné údaje. O svém dni, myšlenkách, preferencích, názorech. V tom všem nicméně nějak mizí prostor pro tajemství, které by lásku okořenilo a dodalo jí trochu potřebného adrenalinu. 

Bezpečí jako priorita 

Neříkat partnerovi či partnerce absolutně všechno je přitom nejen normální, ale i žádoucí. „Respektovat právo druhého na to, co nám řekne a co ne, je stěžejní pro bezpečný vztah,“ vyjadřuje se na téma tajemství psychoterapeut Michal Mlynář pro server Psychologie.cz. „Ve vztahu, ve kterém nemáte možnost říct, že se o něčem nechcete bavit, se po čase pro člověka stane velmi nepříjemný a bude mít tendenci z něj utéct,“ dodává. „Za touhou vědět o tom druhém vše, není ani tak potřeba partnera lépe poznat, ale naše vnitřní nejistota. Z toho, že by mi ublížil, že by mě opustil a podobně,“ vysvětluje dále psycholog. 

Všechno si hezky vyříkáme… 

Není to přitom tak dávno, co převládalo obecné doporučení manželských poraden o všem se otevřeně bavit. Nic před druhým neskrývat bylo hodnoceno jako známka důvěrnosti a důkaz toho, že vztah funguje, jak má. Před problémy nestrkat hlavu do písku, ale vyříkávat si je přímou konfrontací, ať to stojí, co to stojí. Jenomže se ukázalo, že je to hezká teorie, která v praxi bohužel nefunguje – že zdlouhavé diskuze o problémech vztahy neposilují, ale naopak zabíjí. 

Jak uvádí expert na komunikaci Christian Thiel v knize Proč jsou šťastné páry šťastné: „Podle desítek let výzkumů psychoterapeuta Johna Gottmana, respektovaného odborníka v oblasti rodiny a vztahů, dělají opravdu šťastné páry často úplný opak toho, než jaké radí terapeuti lidem, kteří k nim přijdou pro radu. Nediskutují o všech svých problémech až do úmoru. Nevyhledávají ani takzvané férové hádky, v nichž na sebe všechno přiznají.“ 

Zdroj: Bowie15 / iStock

Zaměřit se na spokojenost 

Dvojice, které nerozebírají vášnivě každou prkotinu typu neuklizené ponožky nebo zvednuté záchodové prkýnko, jsou zkrátka šťastnější. Jsou to páry, které umějí nad věcmi mávnout rukou a nechat jeden druhému prostor na to, mít jiný názor. Být spolu spokojení je pro ně důležitější, než to, kdo má zrovna pravdu. To potvrzuje i americká socioložka Terri Orbuchová, která místo zdlouhavého rozebírání partnerských neshod doporučuje: „Ve vztahu se zaměřte na to, co funguje, a posilujte to. V mnoha vztazích je zavedení nových, pozitivních prvků do soužití mnohem lepší metodou, jak dosáhnout zlepšení, než dlouhé hodiny terapií a analýz, které krouží kolem stávajících problémů“. 

Zdroj: Travis Grossen / Unsplash

Zatloukat, zatloukat? 

Máme tedy před zásadními otázkami zavírat oči, bavit se jen o příjemných tématech, a když přijde řeč na něco, co by druhému potenciálně mohlo ublížit, použít staré dobré plzákovské zatloukat, zatloukat? Těžká otázka. Zeptali jsme se proto několika čtenářů, kteří žijí v dlouhodobých vztazích, zda si myslí, že se vyplácí být vždy stoprocentně upřímní: 

• Pavel, 45 let: „Není to ideální, ale je lepší zatloukat, než partnerce hodně ublížit a vztah v podstatě odepsat. Člověk by na to musel mít ale hodně silný žaludek, lepší je vědět, kde jsou hranice.“ 
• Martin, 37 let: „V předchozím vztahu se mi stalo, že se mi přítelkyně svěřila se svojí aférou s kolegou. Asi doufala, že když mi řekne pravdu, tak se náš vztah zase pročistí. To se ale nestalo. Jí se možná ulevilo, ale já jsem měl pocit, že to prostě jenom celé hodila na mě. Nakonec jsme se rozešli.“ 
• Julie, 52 let říká: „Ať zatloukáte, nebo nezatloukáte, stejně ta situace vztah infikuje. Ideální je nemít co zatloukat.“ 

Pokud jsme zrovna na druhé straně barikády – tedy v módu, kdy se z našeho partnera snažíme vše vypáčit, je dobré si předem uvědomit, jak s poskytnutou upřímností naložíme. Jeden příklad za všechny: Jak uvedl herec Martin Hoffman v talkshow 7 pádů Honzy Dědka: „Představte si, že chlap se chová pár týdnů divně. Pak jednou přijde domů a jeho žena se ho ptá: ‚Ty někoho máš, viď?‘ A on jí odpoví: ‚Nemám. Ale strašně bych chtěl.‘ To jste brutální,“ shrnuje herec. „Tím nikomu neprospějete. To je váš problém, který nemůžete házet na svoje okolí.“ 

Myslíte si, že by nám opravdu prospělo vědět, že ve snech našeho protějšku občas figuruje i někdo jiný? Nebo co si doopravdy myslí o naší sestřenici Karolíně? Podle všech výše uvedených psychologů se nejistotě v partnerství nevyhneme tím, že budeme na partnera naléhat, aby se nám se vším svěřoval. To nejúčinnější, co můžeme udělat pro to, aby s námi rád věci sdílel, je naopak budovat bezpečné prostředí a příjemnou atmosféru, ve které bude oběma dobře. 

Použité zdroje: YouTube, psychologie.cz, Christian Thiel: Proč jsou šťastné páry šťastné: 20 receptů pro naplněné partnerství, John Gottman: Sedm principů spokojeného manželství: Praktický průvodce fungováním dlouhodobých vztahů