Zvoní Velikonoční tradici umíráček?

Městská Zetka na Velikonoce téměř kašlou. Využívají příplatků za práci ve svátek nebo ředitelského volna ve škole. Na venkově se velikonoční tradice stále udržují, ale pro většinu mladých jsou Velikonoce jen uhasínající tradicí jejich rodičů. Nebo ne? Že nevíte kdo je generace Z? Tak to si vezměte tužku a papír a pište si poznámky, protože o ní ještě dlouho uslyšíte.

Do této kategorie patří mladí lidé v letech od 19 do 26 let a rozdělujeme je podle místa, kde bydlí.

Jak vnímá Velikonoce městská generace Z?

80 % mladých zetkařů má jiné pocity, než jejich rodiče, či prarodiče. Jeden z důvodů je, že jsou ateisté, takže tento svátek buď neslaví vůbec nebo jen z komerčních důvodů. Pokud se narodili mimo vesnici, případně dávali přednost jiným svátkům, než je tento, nejspíš jdou Velikonoce úplně mimo ně. Investují svůj volný čas do jiných aktivit a maximálně si koupí přeslazeného a předraženého beránka. Objeví se mezi nimi ale i výjimky, které řeší i velikonoční výzdobu svého domova. Na parapety vystaví umělé zajíce a na stůl beránka či obarvená vajíčka.

„Studuji v Praze, ale rodinu mám v Plzni. Na Velikonoce řešíme jen jídlo, pečeme beránka, mazance a k obědu se neobejdeme bez nádivky,“ řekla o sobě 24letá Markéta z Prahy pro ForBeIn.

Na venkově tradice žije!

Na vesnicích lidé rodinné tradice stále udržují. Ráno malují vajíčka, pomáhají s pečením velikonočního beránka a muži poté upletenou nebo koupenou pomlázkou vyšupou své maminky, sestry či kamarádky, aby podle pranostiky neuschly a byly co nejdéle zdravé. 

Zdroj: Unsplash

Ale výprask pomlázkou se většině dívek nelíbí. Hlavním důvodem, je nemístné a hrubé jednání mužů, které má často až sexuální ráz. „Naposledy jsem slavila Velikonoce před 6 lety, ve čtrnácti. Tradice asi fajn, ale podle mě nepotřebná. Celkově se mi nelíbí koncept, na kterém jsou Velikonoce postaveny. Švihání pomlázkou symbolicky možná, ale většina mužů to bere jen jako příležitost už od rána pít a pak zmlátit holky vší silou,“ říká dvacetiletá Kačka z Plzně.

Často jsou to sami muži, kteří s tímto zvykem nesouhlasí. Upletou tradiční pomlázku, ale na koledu jdou už jen za svými přáteli či známými. „Žiju na vesnici celý svůj život. Pletu si malou pomlázku jenom na mámu pro zachování tradice,“ prozradil dvaadvacetiletý Ondřej.

Potrestané Velikonoce

Je tak možné, že se v příštích letech s touto tradicí rozloučíme úplně. Mimo jiné i proto, že se do poslanecké sněmovny dostala novela trestního zákona. „Se stanoviskem evropských úřadů nesouhlasím, ale bude-li novela schválena, musíme novou zákonnou úpravu respektovat,“ říká místopředseda spolku Pravá česká koleda Jiří Hodboď. Doufá, že se mu podaří dosáhnout toho, aby tato tradiční „mrskačka“ byla zapsána na seznam UNESCO jako naše národní kulturní dědictví..

Mimochodem, věděli jste, že šupání dívek je v oblibě jen ve střední Evropě a nikde jinde se tato tradice nedrží? Původem jsou to slovanské zvyklosti, kdy pomocí proutků (pomlázky) povzbuzovali novou generaci.

Naopak tradice, která se těší velké oblibě, je schovávání sladkých dobrot po zahradě či bytě. Tento zvyk přišel z USA a pro malé i velké koledníky je zábavným zpestřením hlavně v domácím kruhu.

Tradici polévání mužů či dívek vodou už vidíme málokde. Dříve se jednalo o formu pohanského požehnání, nebo trest za lakotu dívek. Dnes se jen někteří odvážlivci do takové akce pustí.

Přežije velikonoční tradice?

Velikonoční tradice se nejspíš udrží hlavně na vesnicích. Už jen díky většímu počtu věřících a lidí, kteří zkrátka Velikonoce slaví každý rok s rodiči. Ve městech se to bude slavit poměrně méně. Jediné, co k udržování této tradice napomáhá, jsou umělé marketingové akce a propagace na různých sociálních sítích či například v televizních novinách, které se dostanou do povědomí i zetkařům ve městech.